Adam Mickiewicz
Rodné jménoAdam Bernard Mickiewicz
Narození24. prosince 1798
Zavosse
Úmrtí26. listopadu 1855 (ve věku 56 let)
Istanbul
Příčina úmrtícholera
Místo pohřbeníKatedrála na Wawelu (od 1890; 50°3′17″ s. š., 19°56′8″ v. d.)
Champeauxský hřbitov v Montmorency
Katedrála na Wawelu
Povoláníprofesor, básník, publicista, dramatik, esejista, překladatel, spisovatel, veřejná postava, vysokoškolský učitel a libretista
NárodnostPoláci
Alma materVilniuská univerzita (od 1815)
Žánresej a epická poezie
Tématakrásná literatura
Významná dílaPan Tadeáš čili poslední nájezd na Litvě
Dziady
Zima miejska
Oda do młodości
Pieśń filaretów
… více na Wikidatech
Manžel(ka)Celina Szymanowská
Partner(ka)Maryla Wereszczakówna
Ksawera Deybelová
DětiWładysław Mickiewicz[1]
Maria Gorecká
RodičeMikołaj Mickiewicz a Barbara Majewská
PříbuzníAleksander Mickiewicz[2] a Franciszek Mickiewicz (sourozenci)
VlivyAndrzej Towiański
Ignacy Krasicki
George Gordon Byron
Henryk Rzewuski
Jakub Wujek
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Adam Bernard Mickiewicz [Mickjevič] (24. prosince 1798 – 26. listopadu 1855) byl polský spisovatel, představitel polského romantismu. Je považován za národního básníka v Polsku.[3]

Biografie

Muzeum Adama Mickiewicze, Novogrodek

Narodil se ve vesnici Zaosie u Novogrodku[4] (v dnešním Bělorusku), kde později studoval dominikánskou školu. Vystudoval na universitě ve Vilniusu a od r. 1819 vyučoval literaturu, historii a práva. Stal se jedním ze zakladatelů tajného spolku Filomatů a Filaretů. V té době se zamiloval do Maryly Wereszczakové, která se ale vdala za bohatšího hraběte Puttkamera. Tato nešťastná láska se projevila v autorově tvorbě.

V roce 1823 byl zatčen i se svými přáteli a později vypovězen z Litvy.

V letech 1824–1829 pobýval v Rusku – v Petrohradu, Moskvě, na Krymu a v Oděse, kde se stýkal s ruskou kulturní a společenskou elitou té doby, mj. s Puškinem a děkabristy). Poté žil ve Francii a Itálii. Od roku 1838 působil na katedře latinské literatury na Univerzitě v Lausanne, později také jako profesor slovanských literatur na Collège de France v Paříži.

Požádal o ruku Evu Ankwiczovou, ale její otec tento svazek nepovolil. Proto se vrátil do vlasti, kde se oženil s krásnou Celine, dcerou Goethovy i Tomáškovy známé, skladatelky a carevniny polské dvorní pianistky Marie Szymanowské. Jejich štěstí netrvalo dlouho – Celine duševně onemocněla. V západní emigraci vystupoval jako jeden z hlavních představitelů polského zahraničního odboje.

V září roku 1855 odjel do Konstantinopoli (přejmenované v roce 1930 na Istanbul) založit oddíly polské legie (Legion polski) a také ze Židů rekrutovaných z řad válečných zajatců složenou tzv. Židovskou legii (Legion Żydowski) pro válku s Ruskem během Krymské války, ale náhle zemřel při epidemii cholery. Pravděpodobně na tuto chorobu, třebaže se uvažovalo i o otravě arsenikem nebo o výronu krve do mozku (apoplexie – aneurysma mozkových cév a hemoragie). Jeho tělo bylo pohřbeno v Paříži na hřbitově v Montmorency. Po třiceti pěti letech jej v roce 1890 převezli do Polska, což se stalo příležitostí k mohutné politické manifestaci.[5][6][7][8][9]

Dílo

Fotogalerie

Odkazy

Reference

  1. ↑ Mickevič, Vladislav. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek XIXa.
  2. ↑ Mickevič, Alexandr Nikolajevič. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek XIXa.
  3. ↑ SNYDER, Timothy. Obnova národů. Polsko, Ukrajina, Litva, Bělorusko 1569–1999. Polanka nad Odrou: Past production, 2018. ISBN 978-80-906778-4-5. S. 38–41. 
  4. ↑ Mickiewicz, Adam Bernard v Encyklopedii PWN.
  5. ↑ ŻEBROWSKI, Rafał. Legion żydowski Adama Mickiewicza. Kapitola 1. Legion żydowski Adama Mickiewicza. delet.jhi.pl [online]. Ministerstwo Kultury i Dziedzictwa Narodowego (MKiDN) [cit. 2024-01-11]. Dostupné online. (polsky) 
  6. ↑ FILIPOWICZ, Halina. [Introduction]. The Slavic and East European Journal. 2001, roč. 45, čís. 4, s. 606–623. Dostupné online [cit. 2024-01-11]. ISSN 0037-6752. (anglicky) 
  7. ↑ SMALLMAN-RAYNOR, Matthew; CLIFF, Andrew D. The geographical spread of cholera in the Crimean War: epidemic transmission in the camp systems of the British Army of the East, 1854–55. Journal of Historical Geography. 2004-01-01, roč. 30, čís. 1, s. 32–69. Dostupné online [cit. 2024-01-11]. ISSN 0305-7488. (anglicky) 
  8. ↑ FELDMAN, Eliyahu. The Question of Jewish Emancipation in the Ottoman Empire and the Danubian Principalities after the Crimean War. Jewish Social Studies. 1979, roč. 41, čís. 1, s. 41–74. Dostupné online [cit. 2024-01-11]. ISSN 0021-6704. (anglicky) 
  9. ↑ SEGEL, Harold B. Mickiewicz and the Jewish Legion in the Memoirs of the Crimean War of Sadyk Pasha (michał Czajkowski). The Polish Review. 1965, roč. 10, čís. 3, s. 78–81. Dostupné online [cit. 2024-01-11]. ISSN 0032-2970. (anglicky) 

Online dostupná díla autora

Související články

Externí odkazy

Pahýl Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Kategorie