Akce (účinek) ve fyzice je měřitelná veličina, která popisuje časový vývoj fyzikálního systému. Akce je integrální alternativa k diferenciálnímu tvaru fyzikálních zákonů, přináší stejný výsledek. Akce není vždy stejná pro různé typy systémů.
Akce jen vyžaduje, aby stav fyzikálního systému byl specifikován dvěma body, obvykle nazývanými počáteční stav a konečný stav. Vývoj fyzikálního systému mezi počátečním a konečným stavem lze určit podle principu nejmenší akce použitím variačního počtu.
Jednotka účinku v Mezinárodní soustavě je J·s, stejná jako u Planckovy konstanty.
Akce je definována jako funkcionál - integrál Lagrangeovy funkce mezi časy a , které odpovídají počátečnímu a konečnému stavu systému, tzn.
kde jsou zobecněné souřadnice a počáteční a konečný stav vývoje systému jsou pevně určeny jako a .
Jako redukovaná akce se označuje akce , kterou lze vyjádřit jako
kde jsou zobecněné hybnosti.
Redukovaná akce je užitečná v případě, že trajektorie systému nezávisí na čase. Využívá ji Maupertuisův princip.
Kvantem akce je tzv. redukovaná Planckova konstanta, značená ħ. Po redefinici SI je od r. 2019 její hodnota pevně stanovenou konstantou:[1]