Anna German
Rodné jménoАнна Виктория Евгеньевна Герман, Anna Wiktoria German a Anna Viktoria Hörmann
Narození14. února 1936
Urgenč
Úmrtí26. srpna 1982 (ve věku 46 let)
Varšava
Příčina úmrtírakovina kostí
Místo pohřbeníProtestantský hřbitov ve Varšavě
NárodnostMennonité
Alma materVratislavská univerzita (do 1962)
Povolánízpěvačka, hudební skladatelka, herečka a písničkářka
OceněníWoman of Warsaw of the Year (1970)
Zlatý záslužný kříž (1974)
rytíř Řádu znovuzrozeného Polska (1979)
národní umělec RSFSR
Nábož. vyznáníAdventisté sedmého dne (od 1982)
Mennonité
ChoťZbigniew Antoni Tucholski (1972–1982)
DětiZbigniew Tucholski
RodičeEugen Hörmann a Irma Mertens-Berner
PříbuzníHenryk Krzeczkowski (otčím)
Artur Hörmann (strýc z otcovy strany)
PodpisAnna German – podpis
Webwww.anna-german.com
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Anna Wiktoria German-Tucholska (14. února 1936 Urganč (Uzbekistán) – 25. srpna 1982 Varšava) byla polská zpěvačka narozená na území dnešního Uzbekistánu (tehdy Sovětský svaz) v rusko-německé rodině. Zpívala hlavně polsky a rusky, ale také anglicky, italsky, španělsky, německy či mongolsky. Nejpopulárnější byla v 70. letech 20. století, krom Polska také hodně v SSSR.

Život

[editovat | editovat zdroj]

Její matka Irma Martensová byla z komunity mennonitů, které na území Ruské říše kdysi pozvala Kateřina II. Mluvila mennonitskou dolní němčinou (plattdeutsch). Její otec, Eugen Hörmann byl roku 1937 zatčen NKVD, obviněn ze špionáže a popraven. Anna a její matka pak žily ve velice těžkých podmínkách v Taškentu, v Kyrgyzstánu a Kazachstánu; v té době zemřel i Annin mladší bratr. Její matka se pak vdala za Germana Bernera, příslušníka polské armády v SSSR (Ludowe Wojsko Polskie). Irma s Annou dostaly díky tomu povolení se po válce, roku 1946, v Anniných deseti letech, přestěhovat do polského Slezska, nejprve do města Nowa Ruda, roku 1949 pak do Vratislavi (Wrocławi). Anna se rychle naučila polsky a její komplikovaný původ byl na dlouhá léta zakryt rouškou tajemství. Vystudovala nejprve geologii na Vratislavské univerzitě.

Právě zde, ve studentském prostředí, začala koketovat se zpěvem a divadlem, nejprve na prknech divadla Kalambur. Zlomem v její kariéře se stal rok 1964, kdy vyhrála Festival polské písně v Opole (Krajowy Festiwal Piosenki Polskiej w Opolu), a to s písní Tańczące Eurydyki. O rok později definitivně získala statut hvězdy, když vyhrála známý festival v Sopotech. Roku 1967 se zúčastnila Festivalu San Remo v Itálii, bohužel se však v Itálii též těžce zranila při autohavárii. Upadla dokonce do komatu a lékaři nevěřili v její přežití. Po probrání z komatu byla prognóza, že už nebude nikdy chodit, ani zpívat. To se však nakonec nepotvrdilo, byť rehabilitace si vyžádala několik let a na pódia se vrátila až roku 1972. Její „zmrtvýchvstání“ bylo v Polsku senzací a při jejím prvním živém vystoupení po pěti letech ji čekal čtyřicetiminutový aplaus ještě předtím, než začala zpívat. V 70. letech pak prožila vrchol slávy, když koncertovala, krom Polska a SSSR, též v Belgii, Německu, USA, Kanadě a Austrálii. Hrála též ve filmu Andrzeje Wajdy Krajina po bitvě (Krajobraz po bitwie) z roku 1970. Nazpívala i několik filmových písní, nejznámější je Echo ľubvi k filmu režiséra Jevgenija Matvejeva Osud. Těsně před smrtí se dala pokřtít.

Odkaz

[editovat | editovat zdroj]

Roku 2012 byl o jejím životě natočen koprodukční televizní seriál Anna German, titulní role se zhostila litevská herečka Joanna Moro.[1]

Diskografie

[editovat | editovat zdroj]

Polská alba

[editovat | editovat zdroj]

Ruská alba

[editovat | editovat zdroj]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Anna German na anglické Wikipedii.

  1. http://www.csfd.cz/film/361375-anna-german/galerie/?type=1

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]