Ariane 6 | |
---|---|
Navrhované varianty Ariane 6: A62 (vlevo) a A64 (vpravo) | |
Země původu | Evropa |
Rodina raket | Ariane |
Výrobce | ArianeGroup |
Účel | středně těžká nosná raketa |
Rozměry | |
Výška | 63 m |
Průměr | 5,4 m |
Hmotnost | 530 000 - 860 000 kg |
Nosnost | |
na LEO | A64: 20 000 kg A62: 10 350 kg |
na GTO | A64: 12 000 kg A62: 4 500 kg |
Únikovou rychlost | A64: 8 500 kg (translunární) A62: 3 000 kg (translunární) |
Historie startů | |
Status | ve vývoji |
Kosmodrom | Guyanské kosmické centrum |
Celkem startů | 0 |
Úspěšné starty | 0 |
Pomocné motory – P120C | |
Počet | 2 (A62) nebo 4 (A64) |
Tah | 4 500 kN |
Palivo | (tuhé) |
První stupeň – centrální stupeň | |
Motor | Vulcain 2.1 |
Tah | 1 370 kN |
Palivo | LH2 / LOX |
Druhý stupeň – druhý stupeň | |
Motor | Vinci |
Tah | 180 kN |
Palivo | LH2 / LOX |
Ariane 6 je nosná raketa vyvíjená společností ArianeGroup pro Evropskou kosmickou agenturou (ESA). Je součástí série kosmických nosných raket Ariane a má nahradit typ Ariane 5. Oproti staršímu typu by měla být o polovinu levnější a umožňovat dvakrát vyšší frekvenci startů.[1] Jako středně těžký nosič srovnatelný s raketou Atlas V nebo Falcon Heavy má být schopna dopravit náklad až na oběžnou dráhu kolem měsíce.
Podle údajů z konce roku 2023 má poprvé odstartovat v červnu 2024.
Ariane 6 má dva raketové stupně, oba jsou poháněné motory na kapalný vodík a kapalný kyslík. První stupeň je vybaven vylepšenou verzí motoru Vulcain, který již byl použit na Ariane 5, který hoří od začátku letu a má vynést raketu za deset minut do výšky asi 100 kilometrů.[1] Druhý stupeň má nově navržený motor Vinci, který má být schopen dopravit náklad na různé oběžné dráhy v rámci jednoho letu. Většinu počátečního tahu při startu zajišťují raketové boostery P120 na tuhé palivo připojené k prvnímu stupni.
Závěrečný návrh rakety byl vybrán ESA v prosinci 2014. První zkušební let byl původně plánován na rok 2020 a několikrát odložen,[2] podle odhadu z podzimu 2022 k němu mělo dojít ve 4. čtvrtletí 2023,[3] pak byl tento termín posunut na červen 2024.[4]
Raketa by měla vynášet mj. satelity systému Galileo,[5] třetí generace série satelitů Meteosat[6] nebo sondu Plato.[7]
Na vývoji rakety se podílela i česká firma Aerotech Czech,[8] která vyrábí součásti palivového systému rakety.[9][10] V roce 2021 byly realizovány testy spodní nosné části pomocných motorů ve zkušebnách Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu v Praze Letňanech.[11]
Vývoj rakety stál asi 3,9 mld. eur.[3]
Raketa má mít dvě varianty:
Zvažuje se také vylepšení Block 2, které by mělo spočívat ve vylepšení boosterů P120 a motorů Vinci, které by mělo umožnit zvýšit nosnost na LEO o 3 tuny.[3]