DHL Express (původně zkratka ze jmen zakladatelů – Dalsey, Hillblom a Lynn) je společnost patřící německéDHL Group[1], která poskytuje mezinárodní poštovní, spěšné, kurýrní, logistické a finanční služby. Společnost v roce 1969 založili Adrian Dalsey, Larry Hillblom a Robert Lynn.
Trojice původně poskytovala kurýrní služby mezi kontinentálními Spojenými státy a Havají a poté rozšířili své podnikání dále. V roce 1998 Deutsche Post World Net začala získávat akcie DHL, v roce 2001 dosáhla majoritního vlastnictví a o rok později společnost kompletně koupila. V roce 2006 se členem skupiny DHL stala i společnost PPL.
Hlavními konkurenty jsou FedEx, UPS, TNT a národní poštovní přepravci jako United States Postal Service (USPS) a Royal Mail. Nicméně DHL v malé míře spolupracuje s USPS, což jí umožňuje posílat drobné zásilky sítí USPS. Službou jménem DHL@Home tedy společnost šetří za nákladné cesty do obydlených oblastí, aby doručila jediný balíček.
Společnost je známá svou schopností nabídnout celosvětovou nákladní i zásilkovou přepravu (včetně zemí jako jsou Irák či Barma). Vzhledem k tomu, že je DHL vlastněno německou společností, není ovlivněno americkýmiembargy a sankcemi, takže mohou přepravovat náklad i na Kubu[2] či do Severní Koreje.[3] Počínaje rokem 2006 Dutsche Post World Net spustila svou iniciativu jménem First Choice, která se týká všech jejích obchodních organizací. Ta má za úkol pomoci DHL a její mateřské společnosti Deutsche Post World Net (DPWN) posílit komunikaci se zákazníky, právě tak jako upevnit jejich loajalitu a zlepšit efektivitu všech nabízených produktů a služeb.
DHL může před kompletním doručení zásilky vyžadovat po mezinárodních příjemcích uhrazení a dokázání platby celních poplatků na zahraniční bankovní účty. Některé případy mohou zahrnovat fyzickou návštěvu banky nebo lokální pobočky DHL. Společnost také sponzoruje MLB (Major League Baseball) a Hometown Heroes.
DHL Group se dělí na následující divize:
DHL Express
urgentní přeprava dokumentů a zboží
DHL Supply Chain
služby a řešení dodavatelského řetězce
DHL eCommerce
vnitrostátní doručování balíků
DHL Global Forwarding/Freight
Global Forwarding
letecká a námořní nákladní doprava
Freight
silniční nákladní doprava
Post & Parcel Germany
německá celostátní poštovní a balíková síť
Historie
Společnost začala jako kurýrní služba mezi San Franciscem a Honolulu v roce 1969. V několika následujících letech expandovala do Pacifiku a brzy i do Evropy. Všechny lety ve Spojených státech zajišťovalo DHL Airways (v roce 2003 přejmenováno na ASTAR Air Cargo). Na první letecké lince DHL stále pracuje více než 550 pilotů.[4]
1999: Deutsche Post World Net (DPWN) koupila nizozemskou (Van Gend & Loos) a švýcarskou přepravní společnost (Danzas).
2001: Deutsche Post získala většinu (51 %) akcií DHL. Zbývajících 49% získala v roce 2002. Nové DHL vzniklo spojením společností DHL, Danzas a Euro Express.
2001: Automatizovaná doručovací buňka je představena jako pilotní projekt v Dortmundu a v Mohuči (Mainz).
2002: Osobní letadlo ve vlastnictví Bashkirian Airlines, Tupolev Tu-154, se srazilo s nákladním letadlem společnosti DHL (Boeing 757-200) ve výšce 10 600 metrů nad Überlingenem v Německu kvůli nedorozumění mezi piloty Tupolevu a Švýcarské kontroly vzdušného prostoru. Všech 69 lidí na palubě Tupolevu (převážně ruské děti) a dva piloti Boeingu zahynuli.
Srpen 2003: Deutsche Post získává společnost Airborne Express, a začíná její integraci do DHL
22. listopad 2003: Incident v Bagdádu: Iráčtí povstalci vystřelili raketu země-vzduch SA-7 "Grail" na Airbus A300 společnosti European Air Transport operující jménem DHL. Letadlo vzlétlo z bagdádského letiště. Raketa zasáhla levé křídlo, zneschopnila všechny tři hydraulické systémy a křídlo zapálila. Letadlo se začalo nebezpečně chvět, ale posádka dokázala bezpečně přistát na letišti navzdory mizivým možnostem letadlo ovládat, což se žádné jiné v podobné situaci dosud nepodařilo.
Září 2004: Plánované rozšíření DHL na Bruselském letišti dalo vzniknout politické krizi v Belgii.
21. říjen 2004: DHL oznámila přemístění evropského centra z Bruselu do Lipska v Německu (uvažovalo se take o městě Vatry ve Francii, což bylo ale zamítnuto). Odbory reagovaly stávkou, která paralyzovala společnost na jeden den.
8. listopad 2004: DHL investovalo 120 milionů eur a stalo se majoritním vlastníkem indické vnitrostátní přepravní společnosti Blue Dart Aviation[5]
Prosinec 2005: Společnost Exel se stala součástí DHL. Poté měla DHL 285.000 zaměstnanců (500.000 včetně DPWN a sesterských společností) a roční obrat zhruba 65 miliard Amerických dolarů.
Září 2006: DHL získalo desetiletou smlouvu v hodnotě 1,6 miliard britských liber na provozování zásobovacího řetězce National Health Service. DHL je zodpovědná za poskytování přepravních služeb pro vice než 500.000 produktů a zásobování 600 nemocnic a dalších zdravotnických zařízení ve Spojeném království. Jako součást této smlouvy, otevře DHL v roce 2008 nové velké distribuční centru, které bude sloužit jako sklad potravin a dalších produktů. Další podobné má být otevřeno v roce 2012. Tato dvě centra dají vzniknout tisíci nových pracovních míst.[6]
Září 2007: DHL Express spoluzakládá (se společností Lufthansa Cargo v podílu 1:1) novou nákladní leteckou linku AeroLogic, se sídlem na lipském letišti. Dopravce bude mít v roce 2012 k dispozici až 11 Boeingů 777[7]
Prosinec 2007: DHL se stává prvním dopravcem používajícím lodě poháněné větrem (MS Beluga Skysails).
Červen 2008: DHL oznámila resktrukturalizační plány své sítě ve Spojených státech.
Životní prostředí
Metody přepravy mají nesmírný vliv na životní prostředí a právě DHL odpovídá za znečištění vydávané ze svých dopravních prostředků. Odhalení nepříznivých vlivů znečištění přimělo DHL k diskuzi o implementování alternativních možností, které jsou šetrnější k okolí. Tato diskuse vyústila ve stanovení cílů přátelských k životnímu prostředí.[8] DHL plánuje zmírnit negativní dopady způsobené jeho pozemní činností, což zlepší celkovou efektivitu přepravy a procesů, které ho posouvají k dosažení environmentálních požadavků stanovených vládou.[9]
Za intenzivnější opatření můžeme považovat fyzickou kontrolu množství znečištění pomocí používání alternativních paliv. V souladu s touto myšlenkou společnost proměnila své dopraví prostředky v spolehlivé doručovací flotily. Palivo bylo vyměněno za stlačený zemní plyn, který pohání již 50% nákladních aut. Díky EMS (Environmental Management System), který byl založen, aby vyvíjel ekologické cíle a dosahoval jich, cestuje DHL ekologicky.[10]
Novinka
DHL se získáním Airborne Express stalo majoritním dopravcem malých balíčků.
Online
Podle průzkumu Compete.com z roku 2008 doménu dhl.com navštíví ročně nejméně 6,8 milionů návštěvníků.[11]
Bojovníci za práva zvířat
V září 2005 DHL vyhrálo soudní spor s ochránci zvířat. Společnost byla totiž vystavena zastrašující kampani kvůli spolupráci s Huntingdon Life Sciences. Rozsudek aktivistům zakazuje přiblížit se na 50 metrů k jakékoliv provozovně DHL včetně domů jejich zaměstnanců (týká se všech 288 budov DHL a domovů jeho 18 000 zaměstnanců ve Spojeném království) a veškeré organizované demonstrace v okolí 100 metrů.
Letecká přeprava
DHL Aviation je dceřiná společnost DHL, která má k dispozici flotilu více než 70 letadel, které poskytují služby vzdušné přepravy.
DHL také vlastní největší soukromé letiště v USA (Wilmington v americkém státě Ohio). Jonathan Baker, ředitel oddělení styku s veřejností, řekl, že toto bude zavřeno, jakmile společnost ukončí vztahy s ABX Air a ASTAR Air Cargo.[12]
Nové skladiště
V květnu 2008 DHL přesunula své centrální skladiště do Lipska v Německu, což vede ke znatelnému zlepšení služeb pro Evropskou unii.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku DHL na anglické Wikipedii.
↑FABEY, Michael. Reversing Delivery. Air Cargo World. Commonwealth Business Media, July 2008, s. 10. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.Je zde použita šablona ((Cite news)) označená jako k „pouze dočasnému použití“.
