Ergy Landau
Rodné jménoLandau Erzsébet
Narození19. června 1896
Budapešť
Úmrtí6. června 1967 (ve věku 70 let)
Paříž
Povolánífotografka
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ergy Landau (19. června 1896 Budapešť – 6. června 1967 Paříž) byla francouzská fotografka maďarského původu.[1] Patřila k představitelům humanistické fotografie, proslavila se především fotografiemi dětí a zvířat.

Život

Narodila se v Budapešti a navzdory předsudkům si prosadila studium fotografie. Studovala v Budapešti, Vídni a v Berlíně. Ve stejných městech pak pracovala ve fotografických ateliérech. Ve Vídni v ateliéru Franze Xavera Setzera, v Berlíně v ateliéru Rudolfa Dührkoopa. Po skončení první světové války se vrátila do Budapešti a vytvářela dětské filmy.[2] Na pozvání francouzského producenta odešla v roce 1923 do Paříže, kde fotografovala portréty herců. V roce 1924 se zde setkala se svým krajanem László Moholy-Nagyem, který ji inspiroval k modernějšímu pojetí fotografie. V letech 1928–1932 fotografovala pro přední filmové režiséry, jako byli např. Abel Gance, Alexis Granowsky, René Clair nebo Henri Diamant-Berger. Založila vlastní fotografický ateliér, který se specializoval především na dětskou fotografii. Vedle toho fotografovala zvířata, přírodní scenérie a krajinu. V jejím ateliéru pracovaly i později známé fotografky, v roce 1929 Nora Dumas (Kelenföldi Telkes Nóra) a v roce 1932 také Ylla (Camilla Kofflerová).[3]

V letech 1954 a 1956 podnikla reportážní cesty do Číny a Mongolska. Fotografie z těcho cest byly otištěny v jejích knihách Aujourd'hui la Chine (Čína dnes, vyšlo 1955) a Horoldamba: Le petit Mongol (Malý Mongol Horoldamba, vyšlo 1957).

V padesátých letech se podílela na výstavách humanistické fotografie, jako byla například výstava Lidská rodina (The Family of Man).

V roce 1963 byla po tragické nehodě upoutána na lůžko. Zemřela v roce 1967.

Výstavy

Zastoupena ve sbírkách

Knihy

Odkazy

Reference

  1. ↑ Ergy Landau [online]. [cit. 2017-09-25]. Dostupné online. 
  2. ↑ Peter Hamilton, 'Obituary: Raymond Grosset', The Independent, 13 April 2000. Reprinted online at HighBeam (subscription only). Accessed 12 March 2013.
  3. ↑ Danielle Leenaerts. Petite Histoire Du Magazine Vu (1928-1940): Entre Photographie D'Information Et Photographie D'Art. [s.l.]: Peter Lang, 2010. Dostupné online. ISBN 978-90-5201-585-9. S. 329. 

Literatura

Související články

Externí odkazy

Kategorie