Ing. arch. dr. Heinrich Blum | |
---|---|
![]() Heinrich Blum | |
Narození | 16. ledna 1894 Soběšice u Brna ![]() |
Úmrtí | 1942 (ve věku 47–48 let) Protektorát Čechy a Morava |
Bydliště | Brno |
Alma mater | Německá vysoká škola technická v Brně |
Povolání | architekt a výtvarník |
Nábož. vyznání | judaismus |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Heinrich Blum, někdy uváděn jako Jindřich Blum (16. ledna 1894 Soběšice u Brna[1] – po 27. dubnu 1942 [přesně není známo]), byl český funkcionalistický architekt židovského původu, oběť holokaustu.
Heinrich Blum se narodil v Soběšicích u Brna v židovské rodině. Otec Šimon, matka Leopolda rozená Polatscheková. Studia absolvoval na První německé reálce v Brně, poté na Německé technice tamtéž, kde byl imatrikulován 17. ledna 1913. První státní zkoušku složil roku 1914 (51 bodů), druhou až v roce 1921 pravděpodobně kvůli vojenské službě v 1. světové válce.[2]
Na technice pokračoval jako asistent postgraduálním studiem a disertační prací „Studie zástavby Akademické čtvrti na Kraví hoře s návazností na území mezi Kraví horou a Královým polem“.[3] V polovině 30. let bydlel v bytě rodičů na Kobližné 18,[4] koncem roku 1939 v ulici Na špitálce 5a (dnes ulice Špitálka)[5].
Po studiu se Heinrich Blum zařadil k brněnským architektům, vesměs židům (Ernst Wiesner, Otto Eisler, Sikmund Kerekes), kteří viděli hlavní orientační bod v Adolfu Loosovi, s nímž se setkali v roce 1920. Díky vlivu Loose tak Brno získalo velký náskok v uplatnění moderní architektury.[6]
Na začátku listopadu 1941 se oženil s Gertrudou Nasch (* 14. ledna 1905 v Holešově) a bydlel Na Ponávce 16.[2][4] Spolu se svou ženou byl 14. dubna 1942 deportován do terezínského gheta transportem Ah jako č. 713 a následně 27. dubna 1942 transportem Aq jako č. 618 do polské Izbice.[7][8] Z Izbice pak byli zřejmě transportováni do některého z blízkých vyhlazovacích táborů Majdanek, Belzec, Chelmno nebo Sobibor, kde byli zavražděni.[9]