Humprecht III. (starší) Czernin z Chudenic | |
---|---|
Erb rodu | |
Karlštejnský purkrabí za rytířský stav | |
Ve funkci: 24. únor 1624 – 16. květen 1625 | |
Panovník | Ferdinand II. |
Předchůdce | Přibík Jeníšek z Újezda |
Nástupce | zemský úřad zrušen |
Purkrabí Hradeckého kraje | |
Ve funkci: 1628 – 1629 | |
Panovník | Ferdinand II. |
Předchůdce | Kryštof Chanovský z Dlouhé Vsi |
Nástupce | Jiří Malovec z Chýnova |
Ve funkci: 1623 – 1624 | |
Panovník | Ferdinand II. |
Nástupce | Kryštof Chanovský z Dlouhé Vsi |
Císařský komorník | |
Panovník | Ferdinand II. |
Císařský rada | |
Panovník | Ferdinand II. |
Člen direktoria za rytířský stav | |
Ve funkci: 24. květen 1618 – 4. listopad 1619 | |
Předchůdce | direktorium ustaveno |
Nástupce | činnost direktoria ukončena |
Místokomorník Českého království | |
Ve funkci: 1616 – 1622 nebo 1623 ? | |
Panovník | Matyáš, Fridrich Falcký, Ferdinand II. |
Hejtman Vltavského kraje | |
Ve funkci: 1610 – 1611 | |
Panovník | Rudolf II. |
Předchůdce | Jiří z Talmberka a Diviš Czernin z Chuděnic |
Nástupce | Jan z Říčan a Vilém Czernin z Chudenic |
Volební obvod | spolu s ním Sezima z Vrtby, Vilém Litvín Říčanský z Říčan |
Ve funkci: 1605 – 1606 | |
Panovník | Rudolf II. |
Předchůdce | Heřman nejstarší Říčanský z Říčan a Vilém Czernin z Chuděnic |
Nástupce | Sezima z Vrtby a Adam Velemyský z Velemyšlovsi |
Volební obvod | spolu s ním Jan z Talmberka |
Narození | duben 1570 |
Úmrtí | 22. května 1632 (ve věku 61–62 let) |
Místo pohřbení | Radenín |
Titul | 15. března 1623 svobodný pán 8. června 1627 hrabě (český hraběcí stav) |
Choť | (1594) Eva Polyxena Voračická z Paběnic († 1632) |
Rodiče | Jan Czernin z Chudenic († 1580) a Marianna z Říčan |
Děti | Jan Křtitel (1597–1642) |
Příbuzní | bratr: Diviš Czernin z Chudenic (1565–1621) bratr: Vilém Czernin z Chudenic († 1629) bratr: Heřman Czernin z Chudenic (1576–1651) strýc: Humprecht Czernin z Chudenic (1525–1601) vnuk: Humprecht Jan Czernin z Chudenic (1628–1682) děd: Diviš Czernin z Chudenic († po 1548) babička: Eliška Bohuchvalová z Hrádku († po 1549) |
Zaměstnání | politik |
Profese | komorník |
Náboženství | od 1621 římskokatolické |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Humprecht III. Czernin z Chudenic, zvaný starší, také Humprecht Černín z Chudenic, německy Humprecht der Ältere Czernin von Chudenitz (duben 1570 – 22. května 1632)[1] byl český šlechtic z nedrahovické větve rodu Černínů. Během stavovského povstání stál proti císaři. Přestože byl dokonce členem direktoria, byl omilostněn a stal se českým místodržícím, purkrabím Hradeckého kraje a posledním karlštejnským purkrabím.
Narodil se jako syn Jana Czernina z Chudenic († 1580), který několikrát zastával úřad hejtmana Vltavského kraje, a Marianny z Říčan. Jeho starší bratr Diviš Czernin z Chudenic (1565–1621) byl v roce 1621 jako jediný katolík popraven na Staroměstském náměstí v Praze. Jeho mladší bratr Heřman Czernin z Chudenic (1576–1651) se proslavil jako císařský vyslanec k tureckému sultánovi. Humprecht je často uváděn jako starší, aby se odlišil od svého vnuka Humprechta Jana (1628–1682).[2]
Kariéru začal jako hejtman Vltavského kraje, kterým se stal v roce 1605 spolu s Janem z Talmberka. V roce 1616 se stal místokomorníkem Českého království. V době druhého českého stavovského protihabsburského povstání se za rytířský stav stal členem direktoria. Choval se ovšem opatrně a nakonec se na radu bratra Heřmana přidal k císařské straně. Požádal o pardon. Po bitvě na Bílé hoře se v Praze zasazoval o to, aby se město nebránilo a kapitulovalo. Pokusil si vyjednat lepší pozici u Pavla Michny z Vacínova a Viléma Slavaty z Chlumu a Košumberka. Jako bývalý místokomorník pomáhal při revizi zápisů v zemských deskách. Na rozdíl od bratra Diviše z účasti v povstání vyvázl hladce. Nejdříve byl jen střežen vojáky ve svém domě a za omilostnění (pardon) musel zaplatit 1500 zlatých jako dar pro kostel sv. Jakuba na Starém Městě pražském. V roce 1621 konvertoval na katolickou víru a dále stoupal na společenském žebříčku. Stal se císařským radou, císařským komorníkem a přísedícím zemského soudu. Kariéru ukončil jako purkrabí karlštejnský[3] a purkrabí Hradeckého kraje.[4] Dne 15. března 1623 byl rodu potvrzen stav svobodných pánů a 8. června 1627 byl Humprecht spolu s bratrem Heřmanem povýšen do hraběcího stavu v Čechách.[5][6] Zemřel 22. května 1632 a pohřben byl v Radeníně.[1]
Manželka mu přinesla panství Radenín a Choustník na Táborsku. Před rokem 1605 od své tchyně, tehdy už vdovy po Adamu Voračickém, koupil polovinu městečka Prčice. Od Adamových dědiců koupil i druhou polovinu. Usadil se v renesančním prčickém zámku. Prčici nakonec v roce 1612 prodal Janovi z Talmberka a jeho ženě Kunce z Říčan.[3] V roce 1624 koupil Kostomlaty, které byly zkonfiskovány Petrovi a Oldřichovi z Kostomlat pro účast ve stavovském povstání.[7][4] V okolí dále přikoupil konfiskované Černčice a později Lhenice a Bukovice.[7]
V dubnu 1594[8] se oženil s Evou Polyxenou Voračickou z Paběnic († 2. června 1632),[1] dcerou Adama Voračického z Paběnic a jeho ženy Anny Kaplířové ze Sulevic.[9] Narodil se jim jeden syn:[1]