Igor Muchin | |
---|---|
![]() | |
Narození | 19. listopadu 1961 (62 let) Moskva |
Povolání | fotograf a lektor |
Webová stránka | www |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Igor Vladimirovič Muchin (rus. Игорь Владимирович Мухин, 19. listopadu 1961 Moskva) je sovětský a ruský fotograf.
Narodil se v roce 1961 v Moskvě. Po absolvování vysoké školy pracoval v ústavu stavebních konstrukcí, pak působil jako kontrolor u bezpečnostní policie. V období 1985–1986 absolvoval studium u výtvarníka Alexandra Lapina, v období 1986–1987 vydával v samizdatu. V roce 1987 se uskutečnila jeho první samostatná výstava stodvaceti děl v MGU. Od roku 1989 začal pracovat jako nezávislý fotograf.
Od roku 1987 je členem skupiny Непосредственная фотография (Okamžitá fotografie)[1]. Během perestrojky založil nezávislý fotografický projekt o sovětské mládeži a ruských rockových hudebnících (vznikly portréty umělců jako Viktor Coi Boris Grebenčikov, Pjotr Mamonov, Andrejevna Smirnova (rocková skupina "Tupije") nebo Alexander Bašlachjev. Fotografie z tohoto období byly publikovány v knihách Artemije Kivoviče "Rok ve Svazu: 60., 70., 80. léta…" (1989) a "Co se stalo se sovětským undergroundem" (1990).
O něco později pracoval na projektu o sovětských monumentech (práce z těchto projektů byly vystaveny na výstavách: "Soc-art. Politické umění v Rusku." Treťjakovská galerie a v La Maison Rouge, Paříž v roce 2007). Od poloviny 90. let provedl nezávislé projekty s tematikou dokumentární fotografie o životě v Moskvě a v ruských provinciích.
V roce 1991 se mu narodila dcera Marie, posléze v roce 1996 se zúčastnil mezinárodního festivalu fotografie Interfoto v Moskvě. V roce 1999 získal stipendium od radnice Paříže a pracoval na tématu "Milenci v Paříži". V letech 1992–1993 se svou manželkou fotografkou Tatianou Libermanovou dokumentovali výstavy a performance v Galerii v Trjochprudnom pereulke.
V roce 2003 získal titul fotograf roku (projekt: člověk desetiletí), podle Ramblera. Pracoval jako fotograf na filmech režiséra Alexandra Zeldoviče – film Moskva (1997) a Míšeň (2008). V roce 2000 začal spolupracovat s nakladatelstvími magazínů jako: Afiša, Bolšoj gorod, Ogoňok, Afiša-MIR, Ekspjert, Štab kvartira, Medveď, Foto&Video, TimeOut, Rolling Stone, Geo, Elle, Vogue, GALA, Le Monde, Liberation, Esquire a řadou dalších, pro které fotografuje portréty a reportáže. V roce 2007 se jako jeden z 50 světových fotografů[2] podílel na projektu Jeden den v Lotyšsku. O 20 let později, na základě tohoto projektu vyšla kniha Jeden den v Lotyšsku.
Preferovaná technika fotografa je dálkoměrný fotoaparát Leica M6 a černobílá fotografie. Působí jako pedagog na Moskevské škole fotografie a multimédií Alexandra Rodčenka[3] a na Akademii klasické fotografie[4].