4. ledna – V Československé televizi byl odvysílán první díl známého magazínu pro kutily Receptář nejen na neděli, který moderoval Přemek Podlaha. Vzhledem k masové oblibě chataření a chalupaření v době normalizace v kombinaci s chronickým nedostatkem potřebného vybavení pro kutily získal pořad již od svého počátku značnou popularitu.[1]
1. dubna – Byl zahájen zkušební provoz letecké záchranné služby v Československu, a to pro území Středočeského kraje prostřednictvím vrtulníku Kryštof 01. Zpočátku byla služba provozována Leteckou správou Federálního ministerstva vnitra. Od 1. července zahájila provoz letecká záchranná služba také ve Středoslovenském a Východoslovenském kraji za pomoci vrtulníků letecké společnosti Slov-Air. Zahájení provozu předcházela přípravná opatření – vybudování heliportů v objektech nemocnic (zpočátku Praha – FTN Krč, FN na Bulovce a KÚNZ Banská Bystrica), zajištění speciálního zdravotnického zařízení, vyškolení personálu a celková koordinace organizace systému. Zkušební provoz ve Středočeském kraji byl financován Českou státní pojišťovnou, na Slovensku pak Zdravotnou správou Stredoslovenského KNV a Slovenskou štátnou poisťovňou.[4]
9.–11. dubna – Československo navštívil za značného zájmu veřejnosti generální tajemník ÚV KSSSMichail Gorbačov. V souvislosti s návštěvou byla v československé společnosti patrná naděje v uvolnění režimu a ve vyšší uplatňování zásad Přestavby. K žádným výraznějším politickým změnám však nedošlo – nejvyšší sovětský představitel setrval v podpoře vládnoucího křídla KSČ, nedošlo ani k žádnému obratu v hodnocení událostí roku 1968.[1]
4. května – Na sjezdu československých dramatických umělců vystoupil s relativně ostrým projevem k tématu Přestavby významný český herec Miloš Kopecký. Poukázal zejména na značný formalizmus v přístupu k proklamovaným společenským změnám. Hovořil o minimální obměně vedoucích politických pracovníků, pro něž byly jakékoliv výraznější změny nemyslitelné. Proto narážel na „umění včas odejít“, což bylo mířeno zejména vůči nejzkompromitovanějším představitelům režimu, jakými byli např. Vasil Biľak nebo Jan Fojtík. V projevu vznesl požadavek na zvýšení mravní a duchovní úrovně společnosti s důrazem na lidská práva, svobodu a toleranci.[1]
22. července – V Bruselu byla zahájena jednání mezi představiteli Československé socialistické republiky a Evropského hospodářského společenství v otázkách vzájemné obchodní výměny. Cílem bylo rozšíření vývozu tradičních českých výrobků, jakými jsou např. porcelán, sklo nebo obuv, do států EHS.
Na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně byl představen nový model automobilu vyráběný národním podnikem AZNP Mladá Boleslav – Škoda Favorit, který byl vyvinut ve spolupráci s italským studiem Bertone v Turíně. Vůz znamenal oproti doposud vyráběným modelům Škoda 120 značný pokrok – byla zmodernizována palubní deska, využito bylo podstatně atraktivnějšího designu. Nejvýraznější změnou bylo přesunutí motoru a poháněné nápravy do přední části vozu. Okamžitě po uvedení vozu na trh v roce 1988 se stal Favorit výrazně nedostatkovým zbožím.[5]
V lochotínském amfiteátru v Plzni se uskutečnil Mírový koncert uspořádaný na počest zavražděného švédského premiéra Olofa Palmeho. Na koncertě vystoupila velmi pestrá směsice hudebních umělců – na jedné straně například západoněmecká punková skupina Die Toten Hosen, nebo československá rocková skupina Stromboli, na druhé straně pak představitelé československého středního proudu – např. Dalibor Janda, nebo Michal David se skupinou Kroky Františka Janečka. Fanoušci „tvrdších“ druhů muziky vyprovokovaní exhibicí německých Toten Hosen poté s nelibostí „přivítali“ zpěváka Michala Davida, který zpíval hity z nového filmu Discopříběh, začali po něm házet kelímky od piva a štěrk a vypískali ho. Na základě těchto výtržností byl program koncertu pozměněn – další západoněmecká skupina podobného ražení již nevystoupila, výtržníci byli z koncertu vyvedeni a členové Toten Hosen byli vyhoštěni z Československa.[1][6]
18. září – Představitelé opozičního hnutí Československá demokratická iniciativa zaslali jménem padesáti československých občanů poslancům Federálního shromáždění ČSSR dopis vyzývající k zahájení demokratizace politických i veřejných poměrů. Požadovali zrušení všeobecně uplatňovaných kádrových zásad řízení, odstranění cenzury a dezinterpretace „nepohodlných“ historických skutečností, zlepšení životního prostředí a propuštění politických vězňů.[7]
12. listopadu – Na železničním přejezdu mezi stanicemi Nová Stráž a Zlatná na Ostrove v okr. Komárno došlo ke střetu čtyřvozového motorového osobního vlaku s nákladním vozem zn. Avia převážejícím potraviny. Vlaková souprava po nárazu vykolejila, přičemž se jeden z vagonů převrátil na bok do přilehlého močálu a rozdrtil 7 v něm cestujících lidí. Celkem si neštěstí vyžádalo 9 obětí.
3. prosince – Na zasedání vlády ČSSR byl schválen návrh zákona o sociálním zabezpečení. Provedené úpravy spočívaly v diferencovaném zvýšení všech důchodů s prohloubením principu zásluhovosti při vyměřování důchodů nových. Cílem opatření bylo posílení vlivu zásluh z doby pracovní aktivity na výši důchodu u pracujících se středními a vyššími výdělky. Vláda však zároveň podmínila přijetí tohoto opatření plněním plánovaného růstu národního důchodu a produktivity práce. Zákon vstoupil v platnost 1. října 1988.[8]
8. prosince – Při příležitosti 7. výročí zastřelení Johna Lennona se na Velkopřevorském náměstí v Praze na Kampě sešlo vzpomínkové shromáždění asi pěti set mladých lidí. Účastníci zároveň vzpomněli památky Jana Palacha a Jana Zajíce. Shromáždění se konalo u zdi, na níž neznámý umělec již po Lennonově smrti v roce 1980 ztvárnil jeho portrét, a která se od té doby stala místem setkání svobodně smýšlejících Lennonových příznivců.[9] Na místě pravidelně zasahovaly orgány Státní bezpečnosti. Před konáním shromáždění v roce 1987 zde byla instalována kamera. Setkání bylo následovně rozehnáno příslušníky bezpečnosti. Někteří účastníci byli zadrženi.[7]
10. prosince – Na den lidských práv se na Staroměstském náměstí uskutečnila demonstrace asi dvou tisíc občanů na podporu opoziční iniciativy Charta 77. Celá akce probíhala pod dohledem několika set příslušníků Veřejné i Státní tajné bezpečnosti. Značné množství účastníků demonstrace bylo následovně vyslýcháno.
4. ledna – Hokejisté Kanady a Sovětského svazu byli vyloučeni z juniorského mistrovství světa v Piešťanech kvůli hromadné rvačce rozpoutané během jejich vzájemného zápasu.
↑ Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i. | Digitalizovaný archiv časopisů | RudePravo/1987/3/21/1.png. archiv.ucl.cas.cz [online]. [cit. 2022-11-25]. Dostupné online.
↑ Výsledky zkušebního provozu letecké záchranné služby v ČSSR. www.vrtulnik.cz [online]. [cit. 2022-11-25]. Dostupné online.
↑17. září 2012 - Před 25 lety | Česká televize. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
↑ ab 1987 | Demokratická revoluce 1989. www.89.usd.cas.cz [online]. [cit. 2022-11-25]. Dostupné online.
↑ Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i. | Digitalizovaný archiv časopisů | RudePravo/1987/12/4/1.png. archiv.ucl.cas.cz [online]. [cit. 2022-11-25]. Dostupné online.
.jpg)
.jpg)
.jpg)
