Události

1918 Doprava 1918 v loďstvech 1918 v letectví Kultura 1918 v hudbě 1918 ve fotografii Sport Společnost ← 1917 | 1919 →

Československo

6. ledna – Čeští poslanci říšské rady vyhlásili Tříkrálovou deklaraci, ve které požadovali společnou autonomii Čechů a Slováků v rámci Rakouska-Uherska.
21. května – V Rumburku vypukla vzpoura asi 700 vojáků.
14. října
- Prohlášení Prozatímní česko-slovenské vlády v čele s předsedou Tomáš Garrigue Masaryk.
- Generální stávka v českých zemích na protest proti vývozu potravin z českých zemí do Rakouska.
28. října – Národní výbor československý vyhlásil vznik Československa. Tento den je dnem vzniku samostatného československého státu a uznán státním svátkem.
3. listopadu – Na Staroměstském náměstí v Praze byl stržen mariánský sloup.
14. listopadu – Revoluční národní shromáždění zvolilo v Rudolfinu Tomáše Garrigue Masaryka prvním československým prezidentem.
29. listopadu – Československá armáda začala obsazovat Sudety.
12. prosince – V Brně byla zřízena československá státní Vysoká škola zvěrolékařská, první vysoká škola založená nově vzniklou Československou republikou.
21. prosince – Prezident Tomáš Garrigue Masaryk se vrátil z exilu do Prahy.

Svět

8. ledna – Americký prezident Woodrow Wilson vyhlásil v Kongresu program Čtrnáct bodů, týkající se mezinárodního uspořádání světa po první světové válce z hlediska postoje Spojených států.
27. ledna – 15. května – Finská občanská válka
únor – V Římě proběhl Kongres utlačovaných národností.
1.–3. února – Asi 3 000–4 000 námořníků rakousko-uherského námořnictva se účastnilo Vzpoury v boce Kotorské.
5. února – Německá ponorka potopila v Severním průlivu u skotského ostrova Islay loď SS Tuscania, převážející americké vojáky do Evropy. Zahynulo 210 lidí.
6. února – V Spojeném království byl upraven volební systém a volební právo získaly některé ženy starší 30 let. Voleb se tak mohlo účastnit asi 8,4 milionu žen.
14. února – Rusko přijalo Gregoriánský kalendář a z 1. února Juliánského kalendáře přešlo na 14. únor.
16. února – Litva vyhlásila nezávislost.
24. února
- Estonsko vyhlásilo nezávislost.
- Gruzie, Arménie a Ázerbájdžán vyhlásili nezávislost na Rusku v rámci Zakavkazské demokratické federativní republiky. Ta zanikla 28. května.
1. března – Německá ponorka potopila u severoirského ostrova Rathlin obchodní loď HMS Calgarian, na které zahynulo 49 lidí.
3. března – Ruská vláda uzavřela s ústředními mocnostmi brestlitevský mír.
6. března – V USA byl odzkoušen první bezpilotní letoun Hewitt-Sperry Automatic Airplane.
8.–13. března – Při Bitvě u Bachmače na Ukrajině zahynulo 145 československých legionářů.
12. března – Moskva se stala hlavním městem Ruska.
19. března – Kongres USA zavedl časová pásma a letní čas. Letní čas platil i v následujícím roce a pak byl zrušen.
21. března – Začala neúspěšná Ludendorffova ofenzíva, při níž do začátku dubna na obou stranách zahynuly stovky tisíc vojáků.
23. března – Německá armáda začala ostřelovat Paříž dalekonosným tzv. Pařížským dělem
25. března – Běloruská lidová republika vyhlásila nezávislost.
29. března – Pařížské dělo německé armády zasáhlo Kostel svatého Gervásia a Protásia během velkopáteční mše. Zahynulo 91 lidí a 68 jich bylo zraněno. Událost se stala inspirací Romaina Rollanda pro román Petr a Lucie.
30. března – Při potlačování vzpoury muslimů v Baku bylo zabito okolo 30 000 lidí.
11. května – Na Kavkaze byla vyhlášena Horská republika.
14. května – Čeljabinský incident mezi československými legionáři a bolševiky
27. května – Na západní frontě začala Třetí bitva na Aisně při níž do 6. června zahynulo okolo 257 000 vojáků.
29. května – V Bitvě o Penzu zvítězily Československé legie nad Rudou armádou.
2. června – vzpoura slovenských vojáků v Kragujevaci.
4. června – V Povolží proběhla Bitva u Lipjag mezi Československými legiemi a Rudou armádou.
10. června – Bitevní loď SMS Szent István rakousko-uherského námořnictva byla potopena v Jaderském moři dvěma italskými torpédovými čluny. 89 členů posádky zahynulo.
15. června – Začala druhá osmidenní fáze Bitvy na Piavě v severní Itálii, v níž padlo okolo 140 000 vojáků a skončila vítězstvím Itálie nad Rakouskem-Uherskem. Na italské straně bojovaly i Československé legie.
červenec – V Rusku začala Bitva o Caricyn.
4. července – Mehmed VI. se stal posledním sultánem Osmanské říše.
9. července – Při srážce dvou vlaků v americkém Nashville zahynulo 101 lidí.
15. července – Začala Druhá bitva na Marně při níž do 6. srpna zahynulo okolo 259 000 vojáků.
17. července
- Tajná policie Čeka zavraždila v Jekatěrinburgu cara Mikuláše II. s manželkou a pěti dětmi.
- Monako se stalo smluvním protektorátem Francie. Smlouva byla 28. června 1919 stvrzena Versailleskou smlouvou.
- Německá ponorka potopila v Atlantském oceánu zaoceánský parník RMS Carpathia.
25. července – Max Hussarek von Heinlein byl jmenován předsedou předlitavské vlády.
srpen – začátek sibiřské intervence amerických, japonských, francouzských a britských jednotek v Rusku
8. srpna – Začala Bitva u Amiens, při níž během čtyř dnů padlo okolo 119 000 vojáků.
15. srpna – V Bitvě na Bajkalském jezeře zvítězily Československé legie nad Rudou armádou.
5. září – Pětidenní Bitva o Kazaň během Ruské občanské války. Rudá armáda v ní zvítězila nad bělogvardějci a Československými legiemi.
15. září – V Bitvě u Dobrého Pole na Soluňské frontě porazila srbská a francouzská armáda armády bulharskou a německou. padlo okolo 5 000 vojáků.
21. září – V Bitvě u Doss Alto v Itálii padlo 7 československých legionářů.
2. října – Pří útoku na přístav Drač zvítězila rakousko-uherská armáda nad armádami Itálie a Velké Británie.
3. října
- Maxmilián Bádenský byl jmenován německým kancléřem.
- Na bulharský trůn nastoupil car Boris III.
9. října – Princ Fridrich Karel Hesenský se stal finským králem. Abdikoval 14. prosince.
11. října – Při zemětřesení na Portoriku o síle 7,1 stupňů Richterovy stupnice zahynulo 76–116 lidí.
18. října
- V Paříži byla vydána Washingtonská deklarace, ve které členové exilové vlády Tomáš Garrigue Masaryk, Milan Rastislav Štefánik a Edvard Beneš prohlásili nezávislost československého národa.
- Začala čtyřdenní bitva u Terronu ve Francii, při které českoslovenští legionáři zvítězili nad německou armádou.
21. října – Poprvé zasedalo Provizorní národní shromáždění Německého Rakouska.
25. října – Asi 50 km od Juneau na Aljašce ztroskotal parník SS Princess Sophia. Zahynulo nejméně 343 lidí a jde o největší námořní nehodu v severovýchodní Pacifiku.
26. října – Tomáš Garrigue Masaryk a Grigorij Žatkovič podepsali Filadelfskou dohodu o případném připojení Podkarpatské Rusi k Československu.
27. října
- Heinrich Lammasch byl jmenován posledním předsedou předlitavské vlády.
- Rakousko-uherský ministr zahraničí Gyula Andrássy zaslal tzv. Andrássyho nótu, ve které souhlasí se Čtrnácti body prezidenta Wilsona. Zveřejnění nóty vedlo druhý den ke vzniku Československa.
30. října
- Martinskou deklarací se zástupci Slovenska vyslovili pro vznik Československa.
- Předlitavská vláda fakticky ztratila moc, oficiálně zbaveni úřadu až 11. listopadu spolu s abdikací císaře.
- Jemenské království vyhlásilo nezávislost na Osmanské říši.
31. října – Na východním Slovensku proběhla Prešovská vzpoura, kdy vojáci rabovali vojenské sklady a obchody. Druhý den bylo 40 vojáků a 2 civilisté popraveni.
- Rozpadlo se Rakousko-Uhersko.
1. listopadu
- V bitvě o Lvov zvítězili Poláci nad Ukrajinci.
- Západoukrajinská lidová republika vyhlásila nezávislost. Začala Polsko-ukrajinská válka.
- U italské Padovy byla zahájena jednání mezi zmocněnci Dohody a Rakousko-Uherska o příměří.
- Byla potlačena Prešovská vzpoura a bez soudu popraveno 42 jejích účastníků.
- Srbsko-francouzské jednotky osvobodily Bělehrad.
- Byl založen Związek Harcerstwa Polskiego, největší polská harcerská organizace.
3. listopadu – Bylo podepsáno příměří mezi Dohody a Rakousko-Uherska.
7. listopadu – Poslední bavorský král Ludvík III. odešel ze země
8. listopadu – Moc v Sasku převzaly dělnicko-vojenské rady.
9. listopadu
- Německý císař Vilém II. abdikoval a rozhodl se žít v exilu v Holandsku.
- Philipp Scheidemann vyhlásil v Berlíně Německou republiku.
- Kurt Eisner vyhlásil Bavorskou republiku.
- Německá ponorka potopila u Gibraltaru britskou bitevní loď HMS Britannia. Zahynulo okolo 50 členů posádky.
10. listopadu – vyhlášena Saskou republiku
11. listopadu
- První světová válka byla ukončena příměřím ve francouzském Compiègne
- Císař Karel I. podepsal abdikační listinu, Rakousko-Uhersko se rozpadlo. Vznikla Rakouská republika.
- obnovení samostatnosti Polska (státní svátek Polska)
12. listopadu – Byla vyhlášena Rakouská republika.
13. listopadu – Poslední král z rodu Wettinů Friedrich August III. abdikoval na zámku Guteborn u Ruhlandu v Sasku.
14. listopadu – Náčelníkem nezávislého Polska se stal Józef Piłsudski.
16. listopadu – Byla vyhlášena Maďarská republika.
17. listopadu – Lotyšsko vyhlásilo nezávislost na Rusku.
21. – 23. listopadu – Při pogromu ve Lvově bylo polskými vojáky zabito několik desítek Židů.
22. listopadu – Abdikoval bádenský velkovévoda Fridrich II.
28. listopadu
- Černohorské království bylo sloučeno se Srbskem.
- V Bitvě o Joalu zvítězilo Estonsko s Německem nad Ruskem.
- V Bitvě o Narvu zvítězilo Estonsko s Německem nad Ruskem.
30. listopadu – Lotyšsko vyhlásilo nezávislost
1. prosince
- Island vyhlásil nezávislost na Dánsku a zůstal s ním v personální unii.
- vyhlášení sjednocení Království Srbska – vznik Jugoslávie
5. prosince – vyhlášena nezávislost Lemků
15. prosince – V Bitvě o Rägavere bylo Estonsko poraženo Ruskou armádou a východní Estonsko bylo obsazeno Ruskem.
27. prosince – Na území Velkopolska začalo Velkopolské povstání proti Německu.
Halič připadla Polsku