Intel 4040 | |
---|---|
![]() | |
Specifikace | |
Uvedení | 1974 |
Výrobní proces | 10 μm |
Počet jader | 1 |
Frekvence | 740 kHz |
Paměť programu | 8 KiB |
Patice | 24 pinů |
Intel 4040 je druhý čtyřbitový mikroprocesor firmy Intel, následník Intel 4004. Byl uveden na trh na podzim roku 1974 ve třech 24-pin DIL provedeních. Navrhli jej: Ted Hoff, Federico Faggin, Stan Mazor, Masatoshi Shima.
Skládá se z 3000 tranzistorů. Rychlost jádra je 0,74 MHz.
Může adresovat 640 B RAM a 8 kB ROM. Na rozdíl od svého předchůdce má Intel 4040 osmiúrovňový zásobník volání, 14 nových instrukcí (celkem tedy 60) a 8 dalších registrů navíc. Disponuje i hardwarovým přerušením s možností „zrcadlení“ registrů.
Provozní teplota je omezena na 70 °C. Jeho spotřeba byla celkem 0,6–0,9 W a vyžaduje napájení 15 ± 0,75 V.
Federico Faggin navrhoval projekt, upravoval architekturu a vedl návrh. Detailní návrh dělal Tom Innes.