| Prof. MgA. Jan Vedral, PhD. | |
|---|---|
 | |
| Narození | 20. listopadu 1955 (68 let) Praha  Československo |
| Povolání | spisovatel, dramatik, dramaturg, teatrolog, divadelní ředitel a vysokoškolský učitel |
| Alma mater | Vysoká škola múzických umění v Bratislavě Divadelní fakulta Akademie múzických umění v Praze |
| Témata | divadlo, divadelní hra, teatrologie, dramaturgie, divadelní management a umělecké vzdělávání |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jan Vedral (* 20. listopadu 1955 Praha) je český dramatik a teatrolog, soustřeďující se především na rozhlasovou hru.
Je synem režiséra Rudolfa Vedrala. Po absolvování Gymnázia Jana Nerudy v Praze nesměl být přijat k vysokoškolskému studiu, byl zaměstnán jako pomocný dělník v papírnách. Po dvouleté vojenské službě zakončil v roce 1981 dálková studia DAMU. Během studia působil jako metodik ochotnického divadla, jako dramaturg Státního divadla Oldřicha Stibora v Olomouci, v 80. letech pak v Divadelním ústavu, jako dramaturg rozhlasových her v Československém rozhlase, od roku 1986 jako šéfdramaturg Divadla na Vinohradech. Díky němu se na této scéně premiérou hry Hlasy ptáků v režii Jana Kačera dne 22. června 1989 vrátil na česká jeviště Josef Topol. Od roku 1984 přednáší na DAMU, v 80. letech se významně angažoval jako lektor českého amatérského divadla. V letech 1990–1994 byl ředitelem Městských divadel pražských, pak (opětovně) do roku 1998 šéfdramaturgem Divadla na Vinohradech, na počátku milénia působil pět let jako dramaturg Činoherního studia v Ústí nad Labem. Od roku 2005 působí jako programový poradce v Českém rozhlase.
V roce 1994 byl habilitován docentem, v roce 2001 jmenován profesorem dramaturgie činoherního divadla. V roce 2009 získal titul PhD. na VŠMU v Bratislavě za práci Horizont události (Teoretická postdramaturgie). Vedle kontinuální pedagogické činnosti na Divadelní fakultě AMU v Praze byl jedním ze zakladatelů soukromé vysoké školy Literární akademie J. Škvoreckého a dva roky jejím prorektorem, učil tři roky na Vyšší odborné škole publicistiky, od roku 2005 přednáší na Fakultě dramatických umění Akademie umění v Banské Bystrici. V současné době je šéfdramaturgem Divadla na Vinohradech.
Od roku 1977 je ženatý (manželka, PhDr. Eva Vedralová, byla ředitelkou Koncertní a výstavní síně Atrium na Žižkově), má dva syny, divadelního producenta Jakuba a publicistu Jana.
Klíčovým tématem, kterým se Vedral ve svých původních divadelních a rozhlasových hrách a také v dramatizacích zejména zabývá, je vztah umění a moci, nahlížený na příbězích, jež jsou buď obrazem umělecké existence v totalitě (Urmefisto – 1987, Mistr a Markéta podle Bulgakova 1987), nebo přímo studií umělce kompromitujícího se spoluprací s totalitním režimem opírající se o konkrétní události především v nedávné české minulosti (Dabér – 1997, Jackson čili showbyznys a umírání v tancích a písních národa českého – 2005, We have got him (Staří režiséři) – 2008, Xaver – Český rozhlasový román, 2009).
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Vedral na Wikimedia Commons 
