Jan de Hartog
Jan de Hartog roku 1984
Jan de Hartog roku 1984
Narození22. dubna 1914
Haarlem, NizozemskoNizozemsko Nizozemsko
Úmrtí22. září 2002 (ve věku 88 let)
Houston
Spojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké
Povoláníspisovatel
Národnostnizozemská
Žánrdobrodružná literatura s válečnou a námořní tematikou
Významná dílaHledá se levá noha,
Holandská sláva,
Postel s nebesy,
Nemocnice,
Kapitán Harinx,
Království míru
OceněníVan der Vies Prijs (1939),
Antoinette Perry Memorial Award (1952),
Critics Award San Francisco (1952),
Jacobson-prijs (1990),
Řád nizozemského lva (1996)
Manžel(ka)Lydia van Schagen (od 1934),
Angela Priestley (od 1946),
Marjorie E. Mein (1961-2002)
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan de Hartog (22. dubna 1914, Haarlem, Nizozemsko22. září 2002, Houston, USA[1]) byl nizozemský spisovatel a dramatik.[2]

Život

Jan de Hartly se narodil roku 1914 v nizozemském Haarlemu v rodině protestantského teologa. Odmalička projevoval vášeň pro moře a již v deseti letech utekl na kutr, kde pracoval jako plavčík. Na otcovo naléhání se sice vrátil domů, ale Nizozemskou královskou námořní akademii nedokončil. Našel si práci v amsterdamském přístavu na remorkéru a od roku 1932 pracoval jako inspektor přístavní policie.[3][2] Do této doby se také datuje počátek jeho literární práce, ale jeho první díla neměla příliš velký úspěch. Začal tedy pod pseudonymem F. R. Eckmar publikovat úspěšné detektivky, které jsou spíše vtipnými parodiemi, ve kterých autor uplatnil humor, pitoresknost a hrůzostrašnost. Zvolený pseudonym byl vtipnou replikou na nepříznivou kritiku, protože znamená něco jako T. R. Hnisi nebo J. D. I. Sevycpat.[3]

Roku 1940 se dočkal prvního úspěchu svým románem Hollands Glorie (Holandská sláva, česky též jako Plout musí námořník). Titul vyšel těsně před obsazením Nizozemska nacisty a pro svůj odbojný obsah vyvolal v obsazené zemi živý čtenářský ohlas. Ani okupanti proti knize nic nenamítali, dokud Hartog neodmítl roku 1942 vstoupit do kolaborantské umělecké komory. Román byl zakázán a Hartog se musel skrývat v Amsterdamu v ženském domově pro přestárlé. Roku 1943 se mu podařilo uprchnout do Anglie, kde pracoval v nizozemském zahraničním vysílání BBC Radio Oranje, roku 1949 přesídlil do Francie a roku 1957 do USA. Zde se plavil se svou rodinou na rybářském člunu po řekách a průplavech severní Ameriky, aby se nakonec usadil v Houstonu. Psal nizozemsky i anglicky a díla v angličtině následně překládal do nizozemštiny. A zatímco v USA byl považován za úspěšného spisovatele, v rodném Nizozemsku byla jeho díla přijímána většinou vlažně.[3]

Kromě námořní a válečné tematiky se mnohá jeho díla vyznačují také silnou společenskou angažovaností. V USA se stal kvakerem, protestoval proti napalmovým náletům ve Vietnamu a knihou De kinderen (1969, Děti) svedl úspěšný boj se zákazem adopce asijských dětí v Nizozemsku. Se svou ženou se stal dobrovolným ošetřovatelem v chudinské nemocnici v Houstonu a své otřesné zážitky zpracoval v polodokumentárním románu The Hospital (1964, Nemocnice).[4]

Hartog zemřel roku 2002 v houstonské nemocnici na bakteriální infekci po operaci kyčle.[4] Jeho díla byla přeložena do více než patnácti jazyků.[5]

Dílo

Próza

Literatura faktu

Divadelní hry

Scénáře

Ocenění

Adaptace

Hudba

Film

Česká vydání

Odkazy

Reference

  1. Jan de Hartog na webu DBNL
  2. a b Slovník severských spisovatelů, Libri, Praha 1998, str. 200
  3. a b c Jan de Hartog — Detektivky s chutí moře. casopis.hostbrno.cz [online]. [cit. 2014-07-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-07-14. 
  4. a b c Zemřel jan de Hartog
  5. a b c d Jan de Hartog na webu Schrijversinfo.nl
  6. Van der Vies Prijs. www.vvl.nu [online]. [cit. 2014-07-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-07-14. 
  7. Jacobson-prijs. www.letterkundigmuseum.nl [online]. [cit. 2014-07-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-07-14. 
  8. Jan de Hartog Papers, University of Houston

Externí odkazy