Kofi Annan | |
---|---|
7. generální tajemník OSN | |
Ve funkci: 1. ledna 1997 – 31. prosince 2006 | |
Jmenující | Valné shromáždění OSN |
Předchůdce | Butrus Butrus-Ghálí |
Nástupce | Pan Ki-mun |
Narození | 8. dubna 1938 Kumasi |
Úmrtí | 18. srpna 2018 (ve věku 80 let) Bern |
Příčina úmrtí | nemoc |
Choť | Titi Alakijaová (1965–1983) Nane Annanová (1984–2018) |
Rodiče | Henry Reginald Annan a Rose Eshunová |
Děti | Kojo Annan Nina Cronstedtová de Groot Ama Annanová |
Příbuzní | Kobiha Annan a Efua Attaová (sourozenci) |
Alma mater | Mfantsipim School (1954–1957) Kwame Nkrumah University of Science and Technology (1958–1961) Geneva Graduate Institute (1961–1962) MIT Sloan School of Management (1971–1972) Ženevská univerzita Massachusettský technologický institut Macalester College (USA) Sloan Fellows Program |
Profese | diplomat, ekonom, politik a účastník mezinárodního fóra |
Náboženství | protestantismus |
Ocenění | čestný doktorát z Howard University (1999) čestný doktor Technické univerzity Drážďany (1999) Cena kory (2000) Fulbrightova cena (2001) Nobelova cena za mír (2001) … více na Wikidatech |
Podpis | |
Commons | Kofi Annan |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kofi Atta Annan (8. dubna 1938 Kumasi – 18. srpna 2018 Bern) byl ghanský diplomat. V letech 1997–2006 byl sedmým generálním tajemníkem OSN. V roce 2001 spolu s OSN obdržel Nobelovu cenu míru.
Narodil se v Kumasi v roce 1938 v britské kolonii Zlaté pobřeží (dnes Ghana) do ašantské aristokratické rodiny, oba dědové i strýc byli náčelníky.[1][2]
V letech 1954 až 1957 navštěvoval elitní internátní metodistickou školu Mfantsipim.[3] Od roku 1958 studoval ekonomii na univerzitě v Kumasi (dnes Kwame Nkrumah University of Science and Technology). Během studia získal stipendium od Fordovy nadace, které mu umožnilo studia dokončit na americké Macalester College v Saint Paul. Poté v letech 1961 až 1962 absolvoval doktorské studium na ženevském Graduate Institute of International and Development Studies.[4]
V letech 1971 až 1972 studoval management na MIT Sloan School of Management (součást MIT), kde získal titul MBA.
V roce 1962 začal pracovat ve Světové zdravotnické organizaci. Poté působil v různých agenturách OSN i v samotném OSN na různých pozicích kromě let 1974 až 1976, kdy vedl Ghanskou agenturu cestovního ruchu.[2] V letech 1994 až 1995 byl již zástupcem generálního tajemníka. V tomto období byl často kritizován za neschopnost OSN zabránit Rwandské genocidě, když vedl tamní mírovou misi OSN.[5]
V letech 1995 až 1996 byl zvláštním zástupcem generálního tajemníka pro Jugoslávii, v tomto období byl kritizován za neschopnost OSN zabránit Srebrenickému masakru.[6] Od roku 1996 byl opět zástupcem generálního tajemníka.[2]
Do funkce generálního tajemníka byl navržen Radou bezpečnosti 13. prosince 1996, o čtyři dny později byl Valným shromážděním do funkce potvrzen. Jeho první funkční období začalo 1. ledna 1997. Druhé funkční období začalo 1. ledna 2002 a skončilo na konci roku 2006.
V roce 1999 obdržel pamětní stříbrnou medaili Jana Masaryka.[7] V roce 2001 obdrželi OSN a Kofi Annan Nobelovu cenu míru za „práci za lépe organizovaný a mírovější svět“. V roce 2003 obdržel Sacharovovu cenu za svobodu myšlení.
V roce 2004 Annan kritizoval americkou invazi do Iráku, kterou označil za nelegální a v rozporu s Chartou OSN.[8]
V letech 2004/05 byl ostře kritizován za nedostatečný dohled a pomalou reakci na skandál rozsáhlé korupce u OSN v jejím programu „Ropa za potraviny“, započatého za jeho předchůdce Butruse Butruse-Ghálího.[5] Do korupce byl údajně zapojen i Annanův syn Kojo Annan. V dubnu 2004 pověřil Paula Volckera předsednictvím komise „Independent Inquiry into the United Nations Oil-for-Food Programme“, která tuto korupci začala vyšetřovat. Komise vydala několik zpráv, nejnovější 27. října 2005.[9]
V roce 2006 při válce mezi Libanonem a Izraelem se velkou měrou podílel na jednání o příměří. Izraelské vojáky na území Libanonu nahradily jednotky mírové mise OSN – UNIFIL. Kofi Annan se přátelil s Madeleine Albrightovou.
V lednu 2008 se zapojil do vyjednávání mezi keňskou vládou a opozicí během povolební krize a vlny násilí, jemuž padlo za oběť asi 700 lidí a více než 250 tisíc uprchlo nebo bylo vyhnáno z domovů.[10]
Začátkem roku 2012 byl Annan jmenován mimořádným vyslancem OSN a Ligy arabských států pro Sýrii, pro kterou se měl pokusit vyjednat řešení vzniklého velkého vnitropolitického a také náboženského konfliktu s dopady na celou oblast Blízkého východu. V Sýrii působila jednotka o síle asi 300 vojáků jako pozorovatelé, ale účinná realizace ostatních elementů tzv. Annanova plánu se neuskutečnila. Svou misi v Sýrii neúspěšně ukončil 31. srpna téhož roku, když jako příčinu neúspěchu označil neústupnost Asadovy vlády i opozice, a také existenci patu v Radě bezpečnosti.[11]
V roce 1965 se oženil s Nigerijkou Titi Alakij a narodila se jim dcera Ama a syn Kojo. Po rozvodu se v roce 1984 oženil se švédskou právničkou Nane Lagergren,[2] vzdálenou příbuznou Raoula Wallenberga.
Zemřel po krátké nemoci 18. srpna 2018 ve švýcarském Bernu.[5]