Nachtnebef, známý též pod jménem Nektanebis (starořecky Νεκτανεβώ, Nektanebó), byl staroegyptský faraon pocházející z 30. dynastie, který vládl přibližně v letech 380–362 př. n. l.
[3]
Obnova tradic
Nachtnebef ale také naznal, že samotná vojenská síla nestačí. Egyptský královský majestát vždy fungoval nejlépe na psychologické bázi vycházeje z dávných tradic egyptského náboženství. Chtěl jednoznačně ukázat, že je faraonem ctícím tyto tradice. Proto již v počátku vlády přidělil desetinu královských příjmů vybraných v Naukratis, od celních poplatků z říčního dovozu a daní uvalených na místně vyrobeném zboží, do chrámu bohyně Neithy[5] v Sais. Dokládá to obdivuhodný nález dvou téměř identických stél.[p 5][6] Obě verze stély, obsahují jednak náboženské symboly a téměř shodný text dekretu Saïs.[p 6] Král si taktéž přál opět vidět obřady, které na stéle zobrazují jeho obětiny pro svatyni v Saïs a kultu bohyně Neithy. Cílem této reprezentace bylo zvěčnit jeho darování bohyni, stejně jako jeho účast a věčné začlenění do běhu slunce, které zaručují jeho nabídky bohyni a tedy i prvořadý náboženský význam.[7]Tím se dosáhlo dvojího cíle – usmířit své saitské rivaly a zároveň podporovat svůj vlastní obraz zbožného krále. Následovala další obdarování, v neposlední řadě chrámů Horuse v Edfu.
Monumenty
Nachtnebef je rovněž znám jako velký stavitel, který během své dlouhé a stabilní osmnáctileté vlády nechal postavit velké množství monumentů chrámů a opravit staré chátrající. Zbudoval chrám na ostrově Philae zasvěcený bohyni Esetě.
Král Horního a Dolního Egypta, vládce dvou zemí, syn (boha) Re, pán kultovní koruny boha Re,
která září nad zemí, zjeven (bohem) Amonem, ať žije jako Re.[p 7][8][9]
Zachovaly se památky v el-Kábu, Mennoferu, Edfu a Džanetu.[10] Před pylonem Ramesse II. v Chemenu nechal vztyčit svoji stélu a v Karnackém chrámu postavil 1. pylon.[3]
Kolem roku 365 př. n. l. přizval ke spoluvládě svého syna Džedhora, který se po jeho smrti v roce 362 př. n. l. stal nástupcem na trůnu.
Je příznačné, že na řadě zachovaných památek na Nachtnebef (a) I. je jeho podoba, případně i celé postavy, byly po jeho smrti odtesány, se zřejmým záměrem vymazat ho z paměti. V egyptské mytologii to byla velká pohana. Nicméně v dokumentovaných artefaktech jsou čitelné neporušené kartuše, které ozřejmily původního majitele – Nachtnebef(a) I.
Ta poničení památek nelze přičítat jeho synovi a nástupci Džedhorovi, ale patrně jeho synovci Nacetenebem II., který s pomocí svého otce generála Tjahapimu[2], podvodně usurpoval trůnu a prohlásil se faraonem. Džedhor uprchl a skrýval se u Pešanů v Súsach.[11]
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nectanebo I na anglické Wikipedii.
- ↑ BUNSON, Margaret. Encyclpedie of Ancient Egypt [online]. New York: Facts On File, Inc., 1991. S. 266. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-08-30. (anglicky)
- ↑ a b LLOYD, Alan. Egypt, 404-332 B.C. in:The Cambridge Ancient History vol. VI. [s.l.]: Cambridge University press, 2008. S. 366. (anglicky)
- ↑ a b SHAW, Ian. Dějiny starověkého Egypta. Překlad Daniela Feltová. 2. vyd. Praha: BB/art, 2010. 525 s. ISBN 978-80-7381-860-9. S. 500.
- ↑ a b WILKINSON, Toby. The rise and fall of ancient Egypt. New York: he Random House Publishing Group, 2010. Dostupné online. ISBN 978-0-679-60429-7. S. 303–305. (anglicky)
- ↑ Neith Egyptian goddess [online]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ The stele from Thonis- Heracleion [online]. Oxford: 2012. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ VON BOMHARD, Anne.Sphie. The Decree of Saïs The Stelae of Thonis-Heracleion and Naukratis. [s.l.]: Oxford Centre for Maritime Archaeology, 2012. ISBN 978-1-905905-23-2. (anglicky)
- ↑ FAULKNER, Raymond. A Concixe Dictionary of Middle Egyptian [online]. Oxford: Grifith Institue
Asmolean Museum, 2017. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ SALEN, Eslam; Rasha Mostafa Omran. The Gateways of King Nectanebo I at Karnak Temples' Precinct [online]. Fayum University, 2015. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ GRIMAL, Nicolas. A History of Ancient Egypt. [s.l.]: Blackwell Books, 1992. 528 s. Dostupné online. ISBN 978-0631193968. S. 377.
- ↑ CLAYTON, Peter. Chronicle of the Pharaohs [online]. Thames & Hudson, 2006. S. 171–173. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
Henry Preater Colbrun, The Archeology of Achaimenid rule in Egypt; PhD disertation,University of Michigan, 2014