Tung Pi-wu
Narození5. března 1886
Chung-an
Úmrtí2. dubna 1975 (ve věku 89 let)
Peking
Místo pohřbeníPapaošanský revoluční hřbitov
Alma materUniverzita Nihon
Sunjatsenova univerzita pracujících Číny
Povolánípolitik a soudce
Politické stranyKomunistická strana Číny
Čínská aliance
DětiDong Lianghui
Funkcepředseda Nejvyššího lidového soudu ČLR (1954–1959)
člen stálého výboru politbyra ústředního výboru Komunistické strany Číny (1973–1975)
member of the 1st Plenary Session of the Chinese People's Political Consultative Conference
poslanec Všečínského shromáždění lidových zástupců
člen Národní politické rady
… více na Wikidatech
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tung Pi-wu (čínsky pchin-jinem Dǒng Bìwǔ, znaky 董必武; 5. března 1886 — 4. dubna 1975) byl čínský komunistický politik, od 30. do 70. let člen vedení Komunistické strany Číny. Do politiky se zapojil od roku 1911, kdy vstoupil do Čínské aliance, později se stal členem Kuomintangu a roku 1921 patřil k zakládajícím členům Komunistické strany Číny. V komunistické straně se od začátku 30. let věnoval právním otázkám, během druhé jednotné fronty s Čou En-lajem a dalšími udržoval kontakty mezi komunistickou stranou a Kuomintangem. Od roku 1945 do konce života byl členem politbyra ÚV KS Číny, po založení Čínské lidové republiky zastával úřady místopředsedy vlády (1949–1954), předsedy nejvyššího soudu (1954–1959), tajemníka ústřední kontrolní komise KS Číny (1955–1968), místopředsedy Čínské lidové republiky (1959–1975) a po sesazení předsedy ČLR Liou Šao-čchiho roku 1968 vykonával do roku 1975 funkci úřadující hlavy státu.

Život

Mládí a počátky politické kariéry v Kuomintagu a komunistické straně

Tung Pi-wu se narodil v okrese Chuang-an na východě provincie Chu-pej v rodině statkáře.[1] Získal klasické vzdělání, studoval i na moderní střední škole, krátce vyučoval. V roce 1911 se připojil k Čínské alianci, tajné protičchingské společnosti, a zúčastnil se povstání ve Wu-čchangu. V roce 1913 pak odjel do Japonska studovat práva na Japonské univerzitě v Tokiu. Během pobytu v Japonsku vstoupil do nově vzniklé Sunjatsenovy Čínské revoluční strany, z níž se později stal Kuomintang. V roce 1915 se na příkaz Kuomintangu vrátil do Číny, aby organizoval odpor proti režimu Jüan Š’-kchaje v rodném Chu-peji, kvůli čemuž skončil na šest měsíců ve vězení. Po propuštění se vrátil do Japonska, aby dokončil studia práv. V letech 1917–1918 působil v nižší funkci v provinční administrativě v Chu-peji.[1]

Poté odešel do Šanghaje, kde se prostřednictvím skupiny komunistických intelektuálů soustředěných kolem Li Chan-ťüna poprvé seznámil s marxismem. Po návratu do Chu-peje roku 1920 založil ve Wu-chanu střední školu a také místní komunistickou organizaci a (společně s Čchen Tchan-čchiouem) se jako její reprezentant v roce 1921 zúčastnil zakládajícího I. sjezdu Komunistické strany Číny.[1] Poté budoval provinční chupejskou organizaci KS Číny, současně pracoval i v Kuomintangu, roku 1924 odešel do Kantonu podílet se na organizaci jednotné fronty s komunisty,[2] roku 1926 se dostal do vedení Kuomintangu, když byl zvolen kandidátem ústředního výkonného výboru.[1]

Od poloviny 20. do poloviny 40. let

S rostoucím napětím mezi Kuomintangem a KS Číny se však nakonec v létě 1927 rozhodl postavit na stranu komunistů. Působil ve wuchanské vládě kuomintangské levice.[2] Po její porážce a po neúspěchu povstání v Nan-čchangu se musel ve Wu-chanu skrývat, proto prchl do Šanghaje a pak Japonska. Na osm měsíců se uchýlil do Kjóta a poté se vydal do Sovětského svazu.[1] Tam v letech 1928–1931 navštěvoval Mezinárodní leninskou školu a moskevskou Sunjatsenovu univerzitu. Po návratu do Číny v roce 1932 odešel do centrální sovětské oblasti v provincii Ťiang-si, kde zastával funkci politického ředitele Akademie Rudé armády a ředitele ústřední stranické školy. Na II. všečínském sjezdu sovětů v lednu 1934 byl zvolen členem ústředního výkonného výboru Čínské sovětské republiky a prozatímním předsedou jejího nejvyššího soudu.[1]

Účastnil se Dlouhého pochodu, po příchodu sovětské oblasti Šen-si-Kan-su-Ning-sia stanul v čele komise prošetřující čistky proti údajným kontrarevolucionářům prováděné dosavadním vedením oblasti. Řada obětí čistek byla osvobozena a rehabilitována, včetně Liou Č’-tana, zakladatele sovětské oblasti.[3] Od podzimu 1935 opět stanul v čele ústřední stranické školy (do dubna 1937). V tomto období patřil k respektovaným komunistům starší generace, takzvaným „pěti starším z Jen-anu“, spolu s Lin Po-čchüem, Sü Tche-lim, Wu Jü-čangem a Sie Ťüe-cajem. Byl členem delegace KS Číny (vedené Čou En-lajem), která jednala s kuomintangskými generály a Čankajškem během Sianského incidentu v prosinci 1936.[1] Z 20. let i předešlého období až k roku 1911 si zachoval četné kontakty mezi kuomintangskými představiteli, zejména ve Wuchanu a okolí byl široce známý. Vedení KS Číny toho využilo a po obnovení oficiálních styků KS Číny s Kuomintangem byl – vždy usměvavý a přátelský – jedním z hlavních komunistických vyjednavačů.[2] (vedle zejména Čou En-laje, který ve 20. letech navázal neméně široký okruh styků). Od září 1937 vedl styčný úřad komunistické 8. pochodové armády v Si-anu.[1] Roku 1938 působil ve Wu-chanu v jangc’ťiangském byru ÚV (v němž se podílel na organizaci strany na kuomintangských územích)[4] a ve styčném úřadu udržujícím spojení s kuomintangskou vládou. Od července 1938 byl členem kuomintangské Národní politické rady (rada zasedala ve Wu-chanu, od října 1938 v Čchung-čchingu, od roku 1944 se neúčastnil její práce i když formálně zůstal jejím členem do roku 1947).[1][pozn. 1]

V listopadu 1938 byl přijat mezi členy ústředního výboru KS Číny (byl znovuzvolen na všech následujících sjezdech strany do konce svého života).[1] Poté, co v červnu 1943 Čou En-laj odjel z Čchung-čchingu do Jen-anu (kde sídlilo vedení KS Číny), převzal Tung Pi-wu vedení komunistické delegace v Čchung-čchingu (již předtím Čoua zastupoval a v případě jeho nemoci přebíral vedení delegace).[6] Jako jediný komunista se zúčastnil zakládající konference Organizace spojených národů v San Franciscu roku 1945.[1]

Po roce 1945

Po VII. sjezdu KS Číny roku 1945 byl zvolen členem politbyra, kterým byl opětovně volen do konce života.[1] V letech 1946–1947 se v delegaci KS Číny vedené Čou En-lajem účastnil neúspěšných jednání s Kuomintangem o mírovém urovnání vztahů. V březnu 1947 se vrátil do Jen-anu,[1][7] v srpnu 1948 převzal funkci předsedy severočínské lidové vlády (do října 1949). Po zřízení Čínské lidové republiky v říjnu 1949 se stal členem její Ústřední lidové vlády a místopředsedou státní administrativní rady Ústřední lidové vlády (do září 1954), ve státní adminstrativní radě vedl politický a právní výbor.[1] Předsedal Čínské společnosti pro politické vědy a právo (1953–1964). V říjnu 1954 byl jmenován předsedou Nejvyššímu lidovému soudu (do dubna 1959) a současně vykonával funkci místopředsedy Čínského lidového politického poradního shromáždění (1954–1959). V březnu 1955 byl zvolen tajemníkem ústřední kontrolní komise KS Číny (do 1968). V dubnu 1959 byl společně se Sung Čching-ling zvolen místopředsedou Čínské lidové republiky, po odovolání Liou Šao-čchiho z úřadu předsedy Čínské lidové republiky vykonával funkci úřadující hlavy státu.[1]

Po X. sjezdu KS Číny roku 1973 byl zvolen členem stálého výboru politbyra. V lednu 1975 byly zrušeny úřady předsedy a místopředsedy ČLR, náhradou se stal místopředsedou stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců.[1]

V dubnu 1975 zemřel,[1] ve věku 89 let. Pohřben je na Papaošanském revolučním hřbitově v Pekingu. V oficiálním nekrologu byl popsán jako „jeden ze zakladatelů Komunistické strany Číny, velký marxista, vynikající proletářský revolucionář, otec-zakladatel Čínské lidové republiky“ a „zakladatel čínského socialistického právního systému“.

V roce 1991 byla na jednom z centrálních wuchanských náměstí, Chung-šan, vztyčena Tung Pi-wuova socha. Jeho rodný dům byl přeměněn v muzeum. Sbírky jeho osobních věcí jsou vystavovány v Chupejském provinčním muzeu ve Wu-chanu, samostatnou expozici má i v muzeu a pohřebišti obětí povstání Chuang-ma (1927) ve východochupejském okrese Chung-an.

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Do rady bylo vybráno celkem sedm komunistů: Mao Ce-tung, Wang Ming, Čchin Pang-sien, Wu Jü-čang, Lin Po-čchü, Tung Pi-wu a Teng Jing-čchao. Z nich se práce rady neúčastnil pouze Mao.[5]

Reference

  1. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q BARTKE, Wolfgang. Who was who in the People's Republic of China. Volume 1. A – O. München: K. G. Saur, 2012. ISBN 3-598-11331-5. S. 85. (anglicky) 
  2. ↑ a b c MACKINNON, Stephen R. Wuhan, 1938: War, Refugees, and the Making of Modern China. Berkeley: University of California Press, 2008. ISBN 978-0-520-25445-9. S. 13. (anglicky) [Dále jen MacKinnon (2008)]. 
  3. ↑ DILLON, Michael. Zhou Enlai. The Enigma Behind Chairman Mao. London: I.B. Tauris, 2020. ISBN 978-1-7867-3672-7. S. 93. (anglicky) [Dále jen Dillon]. 
  4. ↑ MacKinnon (2008), s. 93.
  5. ↑ Dillon (2020), s. 124.
  6. ↑ Dillon (2020), s. 140–141.
  7. ↑ Dillon (2020), s. 151–152.

Externí odkazy

Člen vedení Komunistické strany Číny 7. politbyro ÚV KS Číny (červen 1945 – září 1956) členové politbyra členové ústředního sekretariátu Mao Ce-tung (předseda ÚV) • Ču Te • Liou Šao-čchi • Čou En-laj • Žen Pi-š’ (zemřel v říjnu 1950) od října 1950 i Čchen Jün kandidáti ústředního sekretariátu Čchen Jün (od října 1950 člen ústředního sekretariátu) • Pcheng Čen Kchang Šeng • Kao Kang (sebevražda v srpnu 1954) • Tung Pi-wu • Lin Po-čchü • Čang Wen-tchien • Pcheng Te-chuaj od dubna 1955 i Lin Piao • Teng Siao-pching 6. politbyro ← • → 8. politbyro 8. politbyro ÚV KS Číny (září 1956 – duben 1969) členové politbyra stálý výbor od září 1956 Mao Ce-tung (předseda ÚV) • Liou Šao-čchi (místopředseda ÚV) • Čou En-laj (místopředseda ÚV) • Ču Te (místopředseda ÚV) • Čchen Jün (místopředseda ÚV) • Teng Siao-pching od května 1958 i Lin Piao (místopředseda ÚV) stálý výbor od srpna 1966 Mao Ce-tung (předseda ÚV) • Lin Piao (místopředseda ÚV) • Čou En-laj • Tchao Ču (do ledna 1967) • Čchen Po-ta • Teng Siao-pching (do ledna 1967) • Kchang Šeng • Liou Šao-čchi (do ledna 1967) • Ču Te • Li Fu-čchun • Čchen Jün Lin Piao (od května 1958 místopředseda ÚV a člen stálého výboru) • Lin Po-čchü (zemřel v květnu 1960) • Tung Pi-wu • Pcheng Čen (do května 1966) • Luo Žung-chuan (zemřel v prosinci 1963) • Čchen I • Li Fu-čchun (od srpna 1966 člen stálého výboru) • Pcheng Te-chuaj (do srpna 1959) • Liou Po-čcheng • Che Lung (do ledna 1967) • Li Sien-nien od května 1958 i Kche Čching-š’ (zemřel v dubnu 1965) • Li Ťing-čchüan (do ledna 1967) • Tchan Čen-lin (do srpna 1967) od srpna 1966 i Sü Siang-čchien • Nie Žung-čen • Jie Ťien-jing kandidáti politbyra Ulanfu (do 1966) • Čang Wen-tchien (do srpna 1959) • Lu Ting-i (do května 1966) • Čchen Po-ta (od srpna 1966 člen politbyra a stálého výboru) • Kchang Šeng (od srpna 1966 člen politbyra a stálého výboru) • Po I-po (do ledna 1967) od srpna 1966 i Li Süe-feng • Sie Fu-č’ • Sung Žen-čchiung (do ledna 1967) 7. politbyro ← • → 9. politbyro 9. politbyro ÚV KS Číny (duben 1969 – srpen 1973) členové politbyra stálý výbor Mao Ce-tung (předseda ÚV) • Lin Piao (místopředseda ÚV; zemřel v září 1971) • Čou En-laj • Čchen Po-ta (do září 1970) • Kchang Šeng Jie Čchün (zemřela v září 1971) • Jie Ťien-jing • Liou Po-čcheng • Ťiang Čching • Ču Te • Sü Š’-jou • Čchen Si-lien • Li Sien-nien • Li Cuo-pcheng (zatčen v září 1971) • Wu Fa-sien (zatčen v září 1971) • Čang Čchun-čchiao • Čchiou Chuej-cuo (zatčen v září 1971) • Jao Wen-jüan • Chuang Jung-šeng (zatčen v září 1971) • Tung Pi-wu • Sie Fu-č’ (zemřel v březnu 1972) kandidáti politbyra Ťi Teng-kchuej • Li Süe-feng (do ledna 1971) • Li Te-šeng • Wang Tung-sing 8. politbyro ← • → 10. politbyro 10. politbyro ÚV KS Číny (srpen 1973 – srpen 1977) členové politbyra stálý výbor Mao Ce-tung (předseda ÚV; zemřel v říjnu 1976) • Čou En-laj (místopředseda ÚV; zemřel v lednu 1976) • Wang Chung-wen (místopředseda ÚV; zatčen v říjnu 1976) • Kchang Šeng (místopředseda ÚV; zemřel v prosinci 1975) • Jie Ťien-jing (místopředseda ÚV) • Li Te-šeng (místopředseda ÚV a člen stálého výboru do ledna 1975) • Ču Te (zemřel v červenci 1976) • Čang Čchun-čchiao (zatčen v říjnu 1976) • Tung Pi-wu (zemřel v dubnu 1975) od ledna 1975 i Teng Siao-pching (místopředseda ÚV; odvolán v dubnu 1976, opět člen stálého výboru a místopředseda ÚV od července 1977) od dubna 1976 i Chua Kuo-feng (místopředseda ÚV, od října 1976 předseda ÚV) Wej Kuo-čching • Liou Po-čcheng • Ťiang Čching (zatčena v říjnu 1976) • Sü Š’-jou • Chua Kuo-feng (od dubna 1976 člen stálého výboru) • Ťi Teng-kchuej • Wu Te • Wang Tung-sing • Čchen Jung-kuej • Čchen Si-lien • Li Sien-nien • Jao Wen-jüan (zatčen v říjnu 1976) od prosince 1973 i Teng Siao-pching (od ledna 1975 člen stálého výboru) od ledna 1975 i Li Te-šeng (do ledna 1975 místopředseda ÚV a člen stálého výboru) kandidáti politbyra Wu Kuej-sien • Su Čen-chua • Ni Č’-fu • Saifuddin Azizi 9. politbyro ← • → 11. politbyro Stranická škola ústředního výboru Komunistické strany Číny ředitel Li Wej-chan (1933–1935) • Tung Pi-wu (1935–1937) • Li Wej-chan (1937–1938) • Kchang Šeng (1938–1939) • Teng Fa (1939–1942) • Mao Ce-tung (1942–1947) • Liou Šao-čchi (1948–1953) • Kchaj Feng (1953–1954) • Li Čuo-žan (1954–1955) • Jang Sien-čen (1955–1961) • Wang Cchung-wu (1961–1963) • Lin Feng (1963–1966) • škola zrušena (1966–1977) • Chua Kuo-feng (1977–1982) • Wang Čen (1982–1987) • Kao Jang (1987–1989) • Čchiao Š’ (1989–1993) • Chu Ťin-tchao (1993–2002) • Ceng Čching-chung (2002–2007) • Si Ťin-pching (2007–2013) • Liou Jün-šan (2013–2017) • Čchen Si (2017– ) Ústřední komise pro kontrolu disciplíny Komunistické strany Číny tajemník Wang Che-po (1927–1928) • Liou Šao-čchi (1928–1934) • Li Wej-chan (1934–1949) • Ču Te (1949–1955) • Tung Pi-wu (1955–1968) • • Čchen Jün (1978–1987) • Čchiao Š’ (1987–1992) • Wej Ťien-sing (1992–2002) • Wu Kuan-čeng (2002–2007) • Che Kuo-čchiang (2007–2012) • Wang Čchi-šan (2012–2017) • Čao Le-ťi (2017–2022) • Li Si (2022– ) Vrcholným kontrolním a disciplinárním orgánem KS Číny byly postupně Ústřední kontrolní komise (1927–1934) • Ústřední komise pro stranické záležitosti (1934–1945) • Ústřední kontrolní komise (1945–1949) • Ústřední komise pro kontrolu disciplíny (1949–1955) • Ústřední kontrolní komise (1955–1969) • Ústřední komise pro kontrolu disciplíny (1978– )
Státní administrativní rada Ústřední lidové vlády Čínské lidové republiky (říjen 1949 – září 1954) předseda Čou En-laj místopředsedové Tung Pi-wu • Čchen Jün • Kuo Mo-žo • Chuang Jen-pchej • od srpna 1952 Teng Siao-pching členové Tchan Pching-šan • Sie Ťüe-caj • Luo Žuej-čching • Po I-po • Ceng Šan • Tcheng Taj-jüan • Čang Po-ťün • Li Li-san • Ma Sü-lun • Čchen Šao-sien • Wang Kchun-lun • Luo Lung-ťi • Čang Naj-čchi • Šao Li-c’ • Chuang Šao-chung • od dubna 1950 Li Fu-čchun podřízené úřady politický a právní výbor (Tung Pi-wu) • finanční a ekonomický výbor (Čchen Jün) • výbor pro kulturu a vzdělání (Kuo Mo-žo) • lidový kontrolní výbor (Tchan Pching-šan) ministerstvo zahraničních věcí (Čou En-laj) • do srpna 1952 zpravodajský úřad (Cou Ta-pcheng) • výbor pro záležitosti zámořských Číňanů (Che Siang-ning) • od září 1950 ministerstvo personálních záležitostí (An C’-wen) • od září 1950 do listopadu 1952 ministerstvo záležitostí severní Číny/severočínský administrativní výbor (Liou Lan-tchao) • od srpna 1953 ústřední meteorologický úřad (Tchu Čang-wang)
Nejvyšší lidový soud Čínské lidové republiky předsedové Šen Ťün-žu (1949–1954) • Tung Pi-wu (1954–1959) • Sie Ťüe-caj (1959–1965) • Jang Siou-feng (1965–1975) • Ťiang Chua (1975–1983) • Čeng Tchien-siang (1983–1988) • Žen Ťien-sin (1988–1998) • Siao Jang (1998–2008) • Wang Šeng-ťün (2008–2013) • Čou Čchiang (2013–2023) • Čang Ťün (2023– )
Viceprezidenti Čínské lidové republiky Ču Te (1954–1959) • Sung Čching-ling (1959–1975) a Tung Pi-wu (1959–1975) • úřad zrušen (1975–1983) • Ulanfu (1983–1988) • Wang Čen (1988–1993) • Žung I-žen (1993–1998) • Chu Ťin-tchao (1998–2003) • Ceng Čching-chung (2003–2008) • Si Ťin-pching (2008–2013) • Li Jüan-čchao (2013–2018) • Wang Čchi-šan (2018–2023) • Chan Čeng (2023– )
Místopředsedové státní rady Čínské lidové republiky Místopředsedové státní administrativní rady Ústřední lidové vlády (1949–1954) Čou En-laj I (1949–1954) Tung Pi-wu • Čchen Jün • Kuo Mo-žo • Chuang Jen-pchej (CDNCA) • Teng Siao-pching (od 1952) Místopředsedové státní rady (1954– ) vláda: Čou En-laj II (1954–1959) Čchen Jün • Lin Piao • Pcheng Te-chuaj • Teng Siao-pching • Teng C’-chuej • Che Lung • Čchen I • Ulanfu • Li Fu-čchun • Li Sien-nien • Nie Žung-čen (od 1956) • Po I-po (od 1956) Čou En-laj III (1959–1965) Čchen Jün • Lin Piao • Pcheng Te-chuaj • Teng Siao-pching • Teng C’-chuej • Che Lung • Čchen I • Ulanfu • Li Fu-čchun • Li Sien-nien • Nie Žung-čen • Po I-po • Tchan Čen-lin • Lu Ting-i • Luo Žuej-čching • Si Čung-sün Čou En-laj IV (1965–1975) Lin Piao (zemřel 1971) • Čchen Jün (do 1969) • Teng Siao-pching (do 1968, od 1973 zpět v úřadě) • Che Lung (do 1967) • Čchen I (zemřel 1972) • Kche Čching-š’ (zemřel 1965) • Ulanfu (do 1968) • Li Fu-čchun (zemřel 1975) • Li Sien-nien • Tchan Čen-lin • Nie Žung-čen • Po I-po (do 1966) • Lu Ting-i (do 1966) • Luo Žuej-čching (do 1966) • Tchao Ču (do 1967) • Sie Fu-č’ (zemřel 1972) Čou a Chua (1975–1978) Teng Siao-pching (do 1976, od 1977 zpět v úřadě) • Čang Čchun-čchiao (do 1976) • Li Sien-nien • Čchen Si-lien • Ťi Teng-kchuej • Chua Kuo-feng (od 1976 předseda státní rady) • Čchen Jung-kuej • Wu Kuej-sien (do 1977) • Wang Čen • Jü Čchiou-li • Ku Mu • Sun Ťien Chua a Čao (1978–1983) od 1978 Teng Siao-pching (do 1980) • Li Sien-nien (do 1980) • Sü Siang-čchien (do 1980) • Ťi Teng-kchuej (do 1980) • Jü Čchiou-li • Čchen Si-lien (do 1980) • Keng Piao • Čchen Jung-kuej (do 1980) • Fang I • Wang Čen (do 1980) • Ku Mu • Kchang Š’-en • Čchen Mu-chua • Wang Žen-čung (1978–1980) • Čchen Jün (1979–1980) • Po I-po (od 1979) • Jao I-lin (od 1979) • Ťi Pcheng-fej (od 1979) • Čao C’-jang (1980) • Wan Li (od 1980) • Jang Ťing-žen (od 1980) • Čang Aj-pching (od 1980) • Chuang Chua (od 1980) od 1982 Wan Li • Jao I-lin Čao C’-jang II (1983–1988) Wan Li • Jao I-lin • Li Pcheng (od 1987 úřadující předseda státní rady) • Tchien Ťi-jün • Čchiao Š’ (od 1986) Li Pcheng I (1988–1993) Jao I-lin • Tchien Ťi-jün • Wu Süe-čchien • Cou Ťia-chua (od 1991) • Ču Žung-ťi (od 1991) Li Pcheng II (1993–1998) Ču Žung-ťi • Cou Ťia-chua • Čchien Čchi-čchen • Li Lan-čching • Wu Pang-kuo (od 1995) • Ťiang Čchun-jün (od 1995) Ču Žung-ťi (1998–2003) Li Lan-čching • Čchien Čchi-čchen • Wu Pang-kuo • Wen Ťia-pao Wen Ťia-pao I (2003–2008) Chuang Ťü (zemřel 2007) • Wu I • Ceng Pchej-jen • Chuej Liang-jü Wen Ťia-pao II (2008–2013) Li Kche-čchiang • Chuej Liang-jü • Čang Te-ťiang • Wang Čchi-šan Li Kche-čchiang I (2013–2018) Čang Kao-li • Liou Jen-tung • Wang Jang • Ma Kchaj Li Kche-čchiang II (2018–2023) Chan Čeng • Sun Čchun-lan • Chu Čchun-chua • Liou Che Li Čchiang (2023–2028) Ting Süe-siang • Che Li-feng • Čang Kuo-čching • Liou Kuo-čung
Místopředsedové stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců 1. volební období (1954–1959) Sung Čching-ling, Lin Po-čchü, Li Ťi-šen, Čang Lan (zemřel 1955), Luo Žung-chuan, Šen Ťün-žu, Kuo Mo-žo, Chuang Jen-pchej, Pcheng Čen, Li Wej-chan, Čchen Šu-tchung, Tändzin Gjamccho, Saifuddin Azizi od 1958 i Čcheng Čchien 2. volební období (1959–1964) Lin Po-čchü (zemřel 1960), Li Ťi-šen (zemřel 1959), Luo Žung-chuan (zemřel 1963), Šen Ťün-žu (zemřel 1963), Kuo Mo-žo, Chuang Jen-pchej, Pcheng Čen, Li Wej-chan, Čchen Šu-tchung, Tändzin Gjamccho (do 1959), Saifuddin Azizi, Čcheng Čchien, Čhökji Gjalcchän (do 1964), Che Siang-ning, Liou Po-čcheng, Lin Feng 3. volební období (1965–1975) Pcheng Čen (do 1966), Liou Po-čcheng, Li Ťing-čchüan (do 1966), Kchang Šeng, Kuo Mo-žo, Che Siang-ning (zemřela 1972), Chuang Jen-pchej (zemřel 1965), Čchen Šu-tchung (zemřel 1966), Li Süe-feng, Sü Siang-čchien, Jang Ming-süan (zemřel 1967), Čcheng Čchien (zemřel 1968), Saifuddin Azizi, Lin Feng (do 1966), Liou Ning-i, Čang Č’-čung (zemřel 1969), Ngaphö Ngawangdžigme, Čou Ťien-žen 4. volební období (1975–1978) Tung Pi-wu (zemřel 1975), Sung Čching-ling, Kchang Šeng (zemřel 1975), Liou Po-čcheng, Wu Te, Wej Kuo-čching, Saifuddin Azizi, Kuo Mo-žo, Sü Siang-čchien, Nie Žung-čen, Čchen Jün, Tchan Čen-lin, Li Ťing-čchüan, Čang Ting-čcheng, Cchaj Čchang, Ulanfu, Ngaphö Ngawangdžigme, Čou Ťien-žen, Sü Te-cheng, Chu Ťüe-wen, Li Su-wen, Jao Lien-wej od 1976 i Teng Jing-čchao 5. volební období (1978–1983) Sung Čching-ling (zemřela 1981), Nie Žung-čen (do 1980), Liou Po-čcheng (do 1980), Ulanfu, Wu Te (do 1980), Wej Kuo-čching, Čchen Jün, Kuo Mo-žo (zemřel 1978), Tchan Čen-lin, Li Ťing-čchüan, Čang Ting-čcheng (do 1980), Cchaj Čchang (do 1980), Teng Jing-čchao, Saifuddin Azizi, Liao Čcheng-č’, Ťi Pcheng-fej (do 1979), Ngaphö Ngawangdžigme, Čou Ťien-žen (do 1980), Sü Te-cheng, Chu Ťüe-wen od 1979 i Pcheng Čen, Siao Ťin-kuang, Ču Jün-šan (zemřel 1981), Š’ Liang od 1980 i Pcheng Čchung, Si Čung-sün, Su Jü, Jang Šang-kchun, Čhökji Gjalcchän od 1981 i Ču Süe-fan 6. volební období (1983–1988) Čchen Pchi-sien, Wej Kuo-čching, Keng Piao, Chu Ťüe-wen, Sü Te-cheng, Pcheng Čchung, Wang Žen-čung, Š’ Liang (zemřela 1985), Ču Süe-fan, Ngaphö Ngawangdžigme, Čhökji Gjalcchän, Saifuddin Azizi, Čou Ku-čcheng, Jen Ťi-cch’, Chu Jü-č’ (zemřel 1986), Žung I-žen, Jie Fej, Liao Chan-šeng, Chan Sien-čchu, Chuang Chua od 1986 i Čchu Tchu-nan 7. volební období (1988–1993) Si Čung-sün, Ulanfu (zemřel 1988), Pcheng Čchung, Wej Kuo-čching (zemřel 1989), Ču Süe-fan, Ngaphö Ngawangdžigme, Čhökji Gjalcchän (zemřel 1989), Saifuddin Azizi, Čou Ku-čcheng, Jen Ťi-cch’, Žung I-žen, Jie Fej, Liao Chan-šeng, Ni Č’-fu, Čchen Mu-chua, Fej Siao-tchung, Sun Čchi-meng, Lej Ťie-čchiung, Wang Chan-pin 8. volební období (1993–1998) Tchien Ťi-jün, Wang Chan-pin, Ni Č’-fu, Čchen Mu-chua, Fej Siao-tchung, Sun Čchi-meng, Lej Ťie-čchiung, Čchin Ťi-wej (zemřel 1997), Li Si-ming, Wang Ping-čchien, Pagpalha Geleg Namgjal, Wang Kuang-jing, Čcheng S’-jüan, Lu Ťia-si, Bög, Tömür Dawamät, Kan Kchu (zemřel 1993), Li Pchej-jao (zemřel 1996), Wu Ťie-pching 9. volební období (1998–2003) Tchien Ťi-jün, Sie Fej (zemřel 1999), Ťiang Čchun-jün, Cou Ťia-chua, Pagpalha Geleg Namgjal, Wang Kuang-jing, Čcheng S’-jüan, Bög, Tömür Dawamät, Wu Ťie-pching, Pcheng Pchej-jün, Che Lu-li, Čou Kuang-čao, Čcheng Kche-ťie (do 2000), Cchao Č’, Ting Š’-sun, Čcheng S’-wej, Sü Ťia-lu, Ťiang Čeng-chua 10. volební období (2003–2008) Wang Čao-kuo, Li Tchie-jing, Ismail Ähmäd, Che Lu-li, Ting Š’-sun, Čcheng S’-wej, Sü Ťia-lu, Ťiang Čeng-chua, Ku Siou-lien, Ragdi, Šeng Chua-žen, Lu Jung-siang, Ojuunčimeg, Chan Čchi-te, Fu Tchie-šan (zemřel 2007) 11. volební období (2008–2013) Wang Čao-kuo, Lu Jung-siang, Ojuunčimeg, Chan Čchi-te, Chua Ťien-min, Čchen Č’-li, Čou Tchie-nung, Li Ťien-kuo, Ismail Tiliwaldi, Ťiang Šu-šeng, Čchen Čchang-č’, Jen Ťün-čchi, Sang Kuo-wej 12. volební období (2013–2018) Li Ťien-kuo, Wang Šeng-ťün, Čchen Čchang-č’, Jen Ťün-čchi, Wang Čchen, Šen Jüe-jüe, Ťi Ping-süan, Čang Pching, Čhampa Phüncchog, Ärkin Iminbaqi, Wan E-siang, Čang Pao-wen, Čchen Ču 13. volební období (2018–2023) Wang Čchen, Cchao Ťien-ming, Čang Čchun-sien, Šen Jüe-jüe, Ťi Ping-süan, Ärkin Iminbaqi, Wan E-siang, Čchen Ču, Wang Tung-ming, Padma Čhöling, Ting Čung-li, Chao Ming-ťin, Cchaj Ta-feng, Wu Wej-chua 14. volební období (2023–2028) Li Chung-čung, Wang Tung-ming, Siao Ťie, Čeng Ťien-pang, Ting Čung-li, Chao Ming-ťin, Cchaj Ta-feng, Che Wej, Wu Wej-chua, Tchie Ning, Pcheng Čching-chua, Čang Čching-wej, Losang Gjalcen, Šöhrät Zakir
Místopředsedové celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění 1. volební období (1949–1954) Čou En-laj, Li Ťi-šen, Šen Ťün-žu, Kuo Mo-žo, Čchen Šu-tchung 2. volební období (1954–1959) Sung Čching-ling, Tung Pi-wu, Li Ťi-šen, Čang Lan (zemřel 1955), Kuo Mo-žo, Pcheng Čen, Šen Ťün-žu, Chuang Jen-pchej, Che Siang-ning, Li Wej-chan, Li S’-kuang, Čchen Šu-tchung, Čang Po-ťün (do 1958), Tan Kah Kee, Čhökji Gjalcchän, Burhan Šähidi 3. volební období (1959–1965) Pcheng Čen, Li Ťi-šen (zemřel 1959), Kuo Mo-žo, Šen Ťün-žu (zemřel 1963), Chuang Jen-pchej, Li Wej-chan (do 1964), Li S’-kuang, Čchen Šu-tchung, Tan Kah Kee (zemřel 1961), Čhökji Gjalcchän, Burhan Šähidi, Čchen I, Kchang Šeng, Pagpalha Geleg Namgjal, Ngaphö Ngawangdžigme, Che Siang-ning 4. volební období (1965–1978) Pcheng Čen, Čchen I (zemřel 1972), Jie Ťien-jing, Chuang Jen-pchej (zemřel 1965), Čchen Šu-tchung (zemřel 1966), Liou Lan-tchao (do 1968), Sung Žen-čchiung, Sü Ping (zemřel 1972), Kao Čchung-min (zemřel 1971), Cchaj Tching-kchaj (zemřel 1968), Wej Kuo-čching, Teng C’-chuej (zemřel 1972), Li S’-kuang (zemřel 1971), Fu Cuo-i (zemřel 1974), Tcheng Taj-jüan (zemřel 1974), Sie Ťüe-caj (zemřel 1971), Mao Tun, Li Ču-čchen (zemřel 1968), Pagpalha Geleg Namgjal, Sü Te-cheng, Li Te-čchüan (zemřela 1972), Ma Sü-lun (zemřel 1970) 5. volební období (1978–1983) Ulanfu, Wej Kuo-čching, Pcheng Čchung, Čao C’-jang, Kuo Mo-žo (zemřel 1978), Sung Žen-čchiung, Mao Tun (zemřel 1981), Sü Te-cheng, Ou-jang Čchin (zemřel 1978), Š’ Liang , Ču Jün-šan (zemřel 1981), Kchang Kche-čching, Ťi Fang, Wang Šou-tao, Jang Ťing-žen, Čang Čchung (zemřel 1980), Pagpalha Geleg Namgjal, Čou Ťien-žen, Čuang Si-čchüan, Chu C’-ang, Žung I-žen, Tchung Ti-čou (zemřel 1979) od 1979 i Liou Lan-tchao, Lu Ting-i, Li Wej-chan, Chu Jü-č’, Wang Kchun-lun, Čhökji Gjalcchän od 1980 i Che Čchang-kung, Siao Kche, Čcheng C’-chua, Jang Siou-feng, Ša Čchien-li (zemřel 1982), Burhan Šähidi, Čou Pchej-jüan, Čchien Čchang-čao od 1981 i Liou Fej (zemřel 1983), Tung Čchi-wu 6. volební období (1983–1988) Jang Ťing-žen, Liou Lan-tchao, Lu Ting-i, Čcheng C’-chua, Kchang Kche-čching, Ťi Fang (zemřel 1987), Čuang Si-čchüan, Pagpalha Geleg Namgjal, Chu C’-ang, Wang Kchun-lun (zemřel 1985), Čchien Čchang-čao, Tung Čchi-wu, Tchao Č’-jüe, Čou Šu-tchao (zemřel 1984), Jang Čcheng-wu, Siao Chua (zemřel 1985), Čchen Caj-tao, Lü Čeng-cchao, Čou Ťien-žen (zemřel 1984), Čou Pchej-jüan, Burhan Šähidi, Miao Jün-tchaj, Wang Kuang-jing, Teng Čao-siang, Fej Siao-tchung, Čao Pchu-čchu, Jie Šeng-tchao (zemřel 1988), Čchü Wu, Pa Ťin od 1984 i Ma Wen-žuej, Mao I-šeng, Liou Ťing-ťi od 1985 i Chua Luo-keng (zemřel 1985) od 1986 i Wang En-mao, Čchien Süe-sen, Lej Ťie-čchiung od 1987 i Wang Feng, Čchien Wej-čchang 7. volební období (1988–1993) Wang Žen-čung (zemřel 1992), Jen Ming-fu (do 1990), Fang I, Ku Mu, Jang Ťing-žen, Kchang Kche-čching (zemřela 1992), Pagpalha Geleg Namgjal, Chu C’-ang (zemřel 1991), Čchien Čchang-čao, Čou Pchej-jüan, Miao Jün-tchaj, Wang Kuang-jing, Teng Čao-siang, Čao Pchu-čchu, Čchü Wu (zemřel 1992), Pa Ťin, Ma Wen-žuej, Liou Ťing-ťi, Wang En-mao, Čchien Süe-sen, Čchien Wej-čchang, Chu Šeng, Sun Siao-cchun (zemřel 1991), Čcheng S’-jüan, Lu Ťia-si, Čchien Čeng-jing, Su Pu-čching, Ismail Ähmäd od 1989 i Chou Ťing-žu, Ting Kuang-sün od 1990 i Chung Süe-č’ od 1991 i Jie Süan-pching 8. volební období (1993–1998) Jie Süan-pching, Wu Süe-čchien, Jang Žu-taj, Wang Čao-kuo, Ngaphö Ngawangdžigme, Saifuddin Azizi, Chung Süe-č’, Jang Ťing-žen, Čou Pchej-jüan (zemřel 1993), Teng Čao-siang, Čao Pchu-čchu, Pa Ťin, Liou Ťing-ťi (zemřel 1997), Čchien Süe-sen, Čchien Wej-čchang, Chu Šeng, Čchien Čeng-jing, Su Pu-čching, Chou Ťing-žu (zemřel 1994), Ting Kuang-sün, Tung Jin-čchu, Sun Fu-ling, Ann Tse-kai, Henry Fok, Ma Man-kei od 1994 i Ču Kuang-ja, Wan Kuo-čchüan od 1996 i Che Lu-li 9. volební období (1998–2003) Jie Süan-pching, Jang Žu-taj, Wang Čao-kuo, Ngaphö Ngawangdžigme, Čao Pchu-čchu zemřel 2000), Pa Ťin, Čchien Wej-čchang, Lu Ťia-si (zemřel 2001), Žen Ťien-sin, Sung Ťien, Li Kuej-sien, Čchen Ťün-šeng (zemřel 2002), Čang S’-čching, Čchien Čeng-jing, Ting Kuang-sün, Sun Fu-ling, Ann Tse-kai, Henry Fok, Ma Man-kei, Ču Kuang-ja, Wan Kuo-čchüan, Chu Čchi-li, Čchen Ťin-chua, Čao Nan-čchi, Mao Č’-jung, Paj Li-čchen, Ťing Šu-pching, Luo Chao-cchaj, Čang Kche-chuej, Čou Tchie-nung, Wang Wen-jüan 10. volební období (2003–2008) Wang Čung-jü, Liao Chuej, Liou Jen-tung, Ngaphö Ngawangdžigme, Pa Ťin (zemřel 2005), Pagpalha Geleg Namgjal, Li Kuej-sien, Čang S’-čching, Ting Kuang-sün, Henry Fok (zemřel 2006), Ma Man-kei, Paj Li-čchen, Luo Chao-cchaj, Čang Kche-chuej, Čou Tchie-nung, Chao Ťien-siou, Čchen Kchuej-jüan, Ablät Abdurišit, Sü Kchuang-ti, Li Čao-čuo, Chuang Meng-fu, Wang Süan, Čang Chuaj-si, Li Meng od 2005 i Tung Chee-hwa, Čang Mej-jing, Čang Žung-ming 11. volební období (2008–2013) Wang Kang, Liao Chuej, Tu Čching-lin, Ngaphö Ngawangdžigme (zemřel 2009), Pagpalha Geleg Namgjal, Ma Man-kei, Paj Li-čchen, Čchen Kchuej-jüan, Ablät Abdurišit, Li Čao-čuo, Chuang Meng-fu, Tung Chee-hwa, Čang Mej-jing, Čang Žung-ming, Čchien Jün-lu, Sun Ťia-čeng, Li Ťin-chua, Čeng Wan-tchung, Teng Pchu-fang, Wan Kang, Lin Wen-i, Li Wu-wej, Luo Fu-che, Čchen Cung-sing, Wang Č’-čen od 2010 i Edmund Ho 12. volební období (2013–2018) Tu Čching-lin, Ling Ťi-chua (do 2015), Chan Čchi-te, Pagpalha Geleg Namgjal, Tung Chee-hwa, Wan Kang, Lin Wen-i, Luo Fu-che, Edmund Ho, Čang Čching-li, Li Chaj-feng, Su Žung (do 2014), Čchen Jüan, Lu Čan-kung, Čou Siao-čchuan, Wang Ťia-žuej, Wang Čeng-wej, Ma Piao, Čchi Sü-čchun, Čchen Siao-kuang, Ma Pchej-chua, Liou Siao-feng, Wang Čchin-min od 2017 i Leung Chun-ying 13. volební období (2018–2023) Čang Čching-li, Liou Čchi-pao, Pagpalha Geleg Namgjal, Tung Chee-hwa, Wan Kang, Edmund Ho, Lu Čan-kung, Wang Čeng-wej, Ma Piao, Čchen Siao-kuang, Leung Chun-ying, Sia Pao-lung, Jang Čchuan-tchang, Li Pin, Bagatur, Wang Jung-čching, Che Li-feng, Su Chuej, Čeng Ťien-pang, Ku Šeng-cu, Liou Sin-čcheng, Che Wej, Šao Chung, Kao Jün-lung 14. volební období (2023–2028) Š’ Tchaj-feng, Chu Čchun-chua, Šen Jüe-jüe, Wang Jung, Čou Čchiang, Pagpalha Geleg Namgjal, Ho Hau Wah, Leung Chun-ying, Bagatur, Su Chuej, Šao Chung, Kao Jün-lung, Čchen Wu, Mu Chung, Sien Chuej, Wang Tung-feng, Ťiang Sin-č’, Ťiang Cuo-ťün, Che Pao-siang, Wang Kuang-čchien, Čchin Po-jung, Ču Jung-sin, Jang Čen
Kategorie