Teng Siao-pching (výslovnost čínsky pchin-jinem Dèng Xiǎopíng , znaky zjednodušené 邓小平 , tradiční 鄧小平 ; 22. srpna 1904 Sie-sing – 19. února 1997 Peking ) byl čínský komunistický politik a reformátor. I když nezastával formálně úřad prezidenta , byl faktickým vůdcem Čínské lidové republiky od konce 70. až do počátku 90. let 20. století.
Prosazoval strategii „socialistické tržní ekonomiky“ a otevřel Čínu světovému trhu. Převzal zemi zpustošenou kulturní revolucí a dalšími maoistickými politickými experimenty a pomohl ji přeměnit v jednu z nejrychleji rostoucích ekonomik světa. Na druhou stranu byl spoluodpovědný za pokračující potlačování lidských práv , například za brutální potlačení pokojných protestů studentů v roce 1989 a tzv. politiku jednoho dítěte .
Teng Siao-pching (původním jménem Teng Si-sien) se narodil ve vesnici Pchaj-fang v provincii S’-čchuan (česky: Sečuán,Sečuánsko). Tam také absolvoval základní a střední školu a tam se roce 1919 přihlásil do programu studia spojeného se zaměstnáním ve Francii . V říjnu 1920 jako šestnáctiletý přišel se skupinou dalších mladíků do Marseille a zůstal ve Francii pět let. Vystřídal několik zaměstnání jako pomocný dělník, ale jelikož nedostával finanční pomoc z domova, sotva mu to stačilo na obživu. Pod vlivem starších studentů, mezi nimiž byl i pozdější předseda vlády ČLR Čou En-laj , se začal zajímat o marxismus a v roce 1922 se zapojil do komunistického hnutí. V roce 1924 vstoupil do Komunistické strany Číny , respektive do její odbočky v Evropě. Ta ho začátkem roku 1926 vyslala studovat do Moskvy , kde byl jeho spolužákem i nejstarší Čankajškův syn Chiang Ching-kuo , pozdější prezident na Tchaj-wanu .
Na jaře 1927 se Teng vrátil do Číny, kde se vyhrotily spory KS Číny s jejich spojenci ve straně Kuomintang , které vyústily v občanskou válku, jež skončila vítězstvím komunistické armády na čínské pevnině v roce 1949 . Společně s pozdějším maršálem Liou Po-čchengem velel Osmé pochodové armádě a účastnil se bojů proti japonským okupantům (viz druhá čínsko-japonská válka 1937-1945 ). Jako Liou Po-čchengův politický komisař na konci občanské války byl v čele ozbrojených sil, které v roce 1949 ovládly S’-čchuan a další oblasti jihozápadní Číny.
V roce 1952 byl povolán do Pekingu , kde byl střídavě jmenován do řady vládních funkcí, z nichž nejdůležitější byla místopředseda vlády. O čtyři roky později byl pak povýšen do stálého výboru politického byra ÚV KS Číny, čímž se stal jedním z šesti nejmocnějších mužů Číny. Po vypuknutí tzv. velké proletářské kulturní revoluce v roce 1966 byl Teng Siao-pching obviňován ultralevicovými příznivci, že prosazuje „kapitalistickou cestu“. Byl sesazen a jeho syna Teng Pchu-fanga „rudí gardisté “ vyhodili z okna, čímž mu způsobili ochrnutí dolní poloviny těla. Po tři roky pak Teng Siao-pching musel pracovat jako dělník ve vesnické opravně traktorů v provincii Ťiang-si .
S podporou předsedy vlády Čou En-laje bylo Tengovi povoleno vrátit se do úřadu místopředsedy vlády v roce 1972 . Jeho mocenský boj proti ultralevicovým oponentům vyvrcholil v období 1975 –1976 . Teng byl opět na čas sesazen, ale po zásahu armády a sesazení ultralevicové „bandy čtyř “ se vrátil do úřadu v roce 1977 . Na zasedání ÚV KS Číny v roce 1978 pak jeho politická frakce plně ovládla situaci v zemi. Teng si formálně ponechával jen nižší úřady, přesto byl až do konce života považován za nejmocnější osobnost v Číně.
Člen vedení
ozbrojených sil Čínské lidové republiky
Vedoucí ústředních vojenských orgánů Komunistické strany Číny, Čínské sovětské republiky a Čínské lidové republiky
vedoucí ústředních vojenských orgánů Komunistické strany Číny
Čang Kuo-tchao (1925–1926) •
Čou En-laj (1926–1928) •
Jang Jin (1928–1929) •
Čou En-laj (1929–1930) •
Kuan Siang-jing (1930) •
Čou En-laj (1930–1931) •
Li Fu-čchun (1931–1932) •
Wu Chu-ťing (1932–1933) • •
Mao Ce-tung (1937–1949) • •
Mao Ce-tung (1954–1976) •
Chua Kuo-feng (1976–1981) • Teng Siao-pching (1981–1989) •
Ťiang Ce-min (1989–2004) •
Chu Ťin-tchao (2004–2012) •
Si Ťin-pching (2012– )
V čele vojenských orgánů KS Číny stál postupně vedoucí vojenského oddělení ÚV (1925–1926, 1928–1930, 1931–1933) • předseda ústřední vojenské komise (1926–1927, 1929–1930) • vedoucí vojenské sekce organizačního oddělení ÚV (1927–1928) • tajemník ústřední vojenské komise (1930–1931) • tajemník ústřední revoluční vojenské komise (1937–1945) • předseda ústřední vojenské komise (1945–1949 a 1954– )
vedoucí ústředních vojenských orgánů Čínské sovětské republiky (1931–1937) a Čínské lidové republiky (1949– )
Siang Jing (1931) •
Ču Te (1931–1936) •
Mao Ce-tung (1936–1937) • •
Mao Ce-tung (1949–1959) •
Liou Šao-čchi (1959–1968) • • Teng Siao-pching (1983–1990) •
Ťiang Ce-min (1990–2005) •
Chu Ťin-tchao (2005–2013) •
Si Ťin-pching (2013– )
V čele vojenských orgánů Čínské sovětské republiky stál předseda ústřední revoluční vojenské komise. V čele vojenských orgánů Čínské lidové republiky stál postupně předseda Lidové revoluční vojenské rady Ústřední lidové vlády (1949–1954) • předseda Státního výboru obrany (1954–1975) • předseda ústřední vojenské komise (1983– )
Náčelníci
generálního štábu Čínské lidové osvobozenecké armády , jejich předchůdci a nástupci
Liou Po-čcheng (1930–1931) •
Ču Jün-čching (1931) •
Kuo Chua-žuo (1931) •
Jie Ťien-jing (1931–1934) •
Liou Po-čcheng (1934–1935) •
Jie Ťien-jing (1935–1936) •
Liou Po-čcheng (1936–1937) •
Siao Ťin-kuang (1937–1938) •
Tcheng Taj-jüan (1938–1940) •
Wang Žuo-fej (1940–1941) •
Jie Ťien-jing (1941–1945) •
Pcheng Te-chuaj (1945–1947) •
Čou En-laj (1947–1949, úřadující) •
Sü Siang-čchien (1949–1954) •
Nie Žung-čen (1950–1954, úřadující) •
Su Jü (1954–1958) •
Chuang Kche-čcheng (1958–1959) •
Luo Žuej-čching (1959–1965) •
Jang Čcheng-wu (1965–1968, úřadující do 1966) •
Chuang Jung-šeng (1968–1971) • neobsazeno (1971–1975) • Teng Siao-pching (1975–1976) • neobsazeno (1976–1977) • Teng Siao-pching (1977–1980) •
Jang Te-č’ (1980–1987) •
Čch’ Chao-tchien (1987–1992) •
Čang Wan-nien (1992–1995) •
Fu Čchüan-jou (1995–2002) •
Liang Kuang-lie (2002–2007) •
Čchen Ping-te (2007–2012) •
Fang Feng-chuej (2012–2017) •
Li Cuo-čcheng (2017– )
uvedeni jsou náčelníci generálního štábu: ústřední revoluční vojenské komise Čínské sovětské republiky (1930–1933) • čínské Rudé armády (1933–1936) • ústřední revoluční vojenské komise (1936–1949) • lidové revoluční vojenské rady (1949–1954) • Čínské lidové osvobozenecké armády (1954–2016) • a náčelníci spojeného štábu ústřední vojenské komise (2016– )
Lidová revoluční vojenská rada Čínské lidové republiky (říjen 1949 – září 1954) předseda
Mao Ce-tung místopředsedové
Ču Te •
Liou Šao-čchi •
Čou En-laj •
Pcheng Te-chuaj •
Čcheng Čchien (RKCC) od listopadu 1951 i
Lin Piao •
Kao Kang (zemřel v srpnu 1954) od června 1954 i
Liou Po-čcheng •
Che Lung •
Čchen I •
Luo Žung-chuan •
Sü Siang-čchien •
Nie Žung-čen •
Jie Ťien-jing
členové
Che Lung (místopředseda od června 1954) •
Liou Po-čcheng (místopředseda od června 1954) •
Čchen I (místopředseda od června 1954) •
Lin Piao (místopředseda od listopadu 1951) •
Sü Siang-čchien (místopředseda od června 1954) •
Jie Ťien-jing (místopředseda od června 1954) •
Nie Žung-čen (místopředseda od června 1954) •
Kao Kang (místopředseda od listopadu 1951) •
Su Jü •
Čang Jün-i • Teng Siao-pching •
Li Sien-nien •
Žao Šu-š’ •
Teng C’-chuej •
Si Čung-sün •
Luo Žuej-čching •
Sa Čen-ping (nestraník; zemřel v dubnu 1952) •
Čang Č’-čung (RKCC) •
Fu Cuo-i (RKCC) •
Cchaj Tching-kchaj (RKCC) •
Lung Jün (RKCC) •
Liou Fej od června 1954 i
Sü Chaj-tung
U nečlenů KS Číny je uvedena politická příslušnost: Revoluční výbor čínského Kuomintangu (RCCK), případně nestraník.
Ústřední vojenská komise KS Číny (září 1954 – září 1959)
předseda
Mao Ce-tung členové
Ču Te •
Pcheng Te-chuaj (pověřen vyřizováním běžných záležitostí) •
Lin Piao •
Liou Po-čcheng •
Che Lung •
Čchen I • Teng Siao-pching •
Luo Žung-chuan •
Sü Siang-čchien •
Nie Žung-čen •
Jie Ťien-jing od listopadu 1956
Su Jü •
Chuang Kche-čcheng •
Čchen Keng •
Tchan Čeng •
Siao Ťin-kuang •
Wang Šu-šeng •
Sü Kuang-ta •
Siao Chua •
Liou Ja-lou •
Chung Süe-č’
8.
ústřední vojenská komise KS Číny (září 1959 – duben 1969)
předseda
Mao Ce-tung místopředsedové
Lin Piao (výkonný místopředseda) •
Che Lung (do ledna 1967) •
Nie Žung-čen od ledna 1966 i
Čchen I •
Liou Po-čcheng •
Sü Siang-čchien •
Jie Ťien-jing (současně od května 1966 generální sekretář)
stálý výbor (do 1967)
Ču Te •
Čchen I (od ledna 1966 místopředseda) •
Liou Po-čcheng (od ledna 1966 místopředseda) • Teng Siao-pching (do ledna 1967) •
Luo Žung-chuan (zemřel v prosinci 1963) •
Sü Siang-čchien (od ledna 1966 místopředseda) •
Jie Ťien-jing (od ledna 1966 místopředseda) •
Luo Žuej-čching (generální sekretář; do prosince 1965) •
Tchan Čeng (do ledna 1961) od března 1967 i
Sie Fu-č’ •
Siao Chua (do července 1967) •
Jang Čcheng-wu •
Su Jü
pracovní konference ústřední vojenské komise (říjen 1959 – srpen 1967)
Luo Žuej-čching •
Tchan Čeng •
Jang Čcheng-wu •
Siao Chua (do července 1967) •
Čchiou Chuej-cuo •
Čang Aj-pching (od května 1960 do července 1967) pracovní skupina ústřední vojenské komise
od srpna 1967
Wu Fa-sien (předseda) •
Jie Čchün •
Čchiou Chuej-cuo •
Čang Siou-čchuan od září 1967
Jang Čcheng-wu (předseda) •
Wu Fa-sien •
Jie Čchün •
Čchiou Chuej-cuo •
Li Cuo-pcheng •
Li Tchien-chuan (od října 1967) •
Liou Ťin-pching (od října 1967) od března 1968
Chuang Jung-šeng (předseda) •
Wu Fa-sien (místopředseda) •
Jie Čchün •
Li Cuo-pcheng •
Čchiou Chuej-cuo •
Sie Fu-č’ (od listopadu 1968) •
Wen Jü-čcheng (od listopadu 1968) •
Li Tchien-jou (od ledna 1969)
členové
Su Jü (od března 1967 člen stálého výboru) •
Čchen Keng •
Siao Ťing-kuang •
Wang Šu-šeng •
Sü Kuang-ta •
Liou Ja-lou zástupci generálního sekretáře
Su Čen-chua (do 1967) •
Siao Siang-žung (do května 1966) •
Siao Chua (od října 1959 do července 1967) •
Jang Čcheng-wu (od června 1965 do března 1968) •
Wang Sing-tching (od března 1966)
10.
ústřední vojenská komise KS Číny (srpen 1973 – srpen 1977)
předseda
Mao Ce-tung (zemřel v říjnu 1976) •
Chua Kuo-feng (od října 1976) místopředsedové
Jie Ťien-jing (pověřen vyřizováním běžných záležitostí do února 1976 a od března 1977) •
Liou Po-čcheng •
Sü Siang-čchien •
Nie Žung-čen • Teng Siao-pching (od ledna 1975 do dubna 1976 a od července 1977) pracovní konference ústřední vojenské komise (fakticky do ledna 1974, formálně do února 1975)
Jie Ťien-jing (předseda) •
Čang Čchun-čchiao •
Li Sien-nien •
Li Te-šeng •
Ťi Teng-kchuej •
Wang Tung-sing •
Čchen Š’-ťü •
Čang Cchaj-čchien •
Liou Sien-čchüan •
Wang Chung-wen (od října 1973) • Teng Siao-pching (od prosince 1973) ústřední skupina pro vojenské záležitosti (od ledna 1974 do února 1975)
Jie Ťien-jing (předseda) •
Wang Chung-wen •
Čang Čchun-čchiao • Teng Siao-pching •
Čchen Si-lien •
Su Čen-chua stálý výbor (od února 1975)
Jie Ťien-jing (předseda) •
Wang Chung-wen (do října 1976) • Teng Siao-pching (do dubna 1976 a od července 1977) •
Čang Čchun-čchiao (do října 1976) •
Liou Po-čcheng •
Čchen Si-lien (pověřen vyřizováním běžných záležitostí od února 1976 do března 1977) •
Wang Tung-sing •
Su Čen-chua •
Sü Siang-čchien •
Nie Žung-čen •
Su Jü •
Li Sien-nien (od 1975) •
Wang Čen (od 1975) členové
v srpnu 1973 zvoleno 63 členů včetně předsedy a místopředsedů
11.
ústřední vojenská komise KS Číny (srpen 1977 – září 1982)
předseda
Chua Kuo-feng (do června 1981) • Teng Siao-pching (od června 1981) místopředsedové
Jie Ťien-jing • Teng Siao-pching (od června 1981 předseda) •
Liou Po-čcheng •
Sü Siang-čchien •
Nie Žung-čen stálý výbor
Li Sien-nien •
Su Jü •
Luo Žuej-čching (generální sekretář, zemřel v srpnu 1978) •
Wang Tung-sing (do února 1980) •
Čchen Si-lien (do února 1980) •
Wej Kuo-čching •
Su Čen-chua (zemřel v únoru 1979) •
Čang Tching-fa od března 1978 i
Wang Čen od ledna 1979 i
Keng Piao (v lednu 1979 – červenci 1981 generální sekretář) od ledna 1980 i
Sü Š’-jou •
Jang Te-č’ •
Chan Sien-čchu •
Jang Jung •
Wang Pching od července 1981 i
Jang Šang-kchun (současně generální sekretář)
členové
v srpnu 1977 zvoleno 63 členů včetně předsedy, místopředsedů a členů stálého výboru
12.
ústřední vojenská komise KS Číny (září 1982 – listopad 1987)
předseda
Teng Siao-pching místopředsedové
Jie Ťien-jing (do září 1985) •
Sü Siang-čchien •
Nie Žung-čen •
Jang Šang-kchun (výkonný místopředseda a generální sekretář) členové a zástupci generálního sekretáře
Jü Čchiou-li •
Jang Te-č’ •
Čang Aj-pching •
Chung Süe-č’
13.
ústřední vojenská komise KS Číny (listopad 1987 – říjen 1992)
předseda
Teng Siao-pching (do listopadu 1989) •
Ťiang Ce-min (od listopadu 1989) první místopředseda
Čao C’-jang (do června 1989) místopředsedové
Jang Šang-kchun (generální sekretář do listopadu 1989) •
Liou Chua-čching (od listopadu 1989) členové
Chung Süe-č’ (zástupce generálního sekretáře) •
Liou Chua-čching (zástupce generálního sekretáře, od listopadu 1989 místopředseda) •
Čchin Ťi-wej •
Čch’ Chao-tchien •
Jang Paj-ping (generální sekretář od listopadu 1989) •
Čao Nan-čchi
.jpg)
Komunistická strana Číny
říše Čching
Čína
výslovnost, čínsky pchin-jinem Dèng Xiǎopíng, znaky zjednodušené 邓小平, tradiční 鄧小平; 22. srpna 1904 Sie-sing – 19. února 1997 Peking) byl čínský komunistický politik a reformátor. I když nezastával formálně úřad prezidenta, byl faktickým vůdcem Čínské lidové republiky od konce 70. až do počátku 90. let 20. století.
Obrázky, zvuky či videa k tématu Teng Siao-pching na Wikimedia Commons 