Henry Rider Haggard | |
---|---|
![]() | |
Narození | 22. června 1856 Bradenham |
Úmrtí | 14. května 1925 (ve věku 68 let) Londýn |
Místo pohřbení | Church of St Mary, Ditchingham |
Povolání | spisovatel, romanopisec, scenárista, autor sci-fi a prozaik |
Stát | ![]() |
Alma mater | Ipswich School |
Žánr | fantasy, dobrodružná literatura, historická próza, vědecká fikce a dobrodružný román |
Významná díla | Doly krále Šalamouna Ona |
Ocenění | rytíř komandér Řádu britského impéria Knight Bachelor |
Manžel(ka) | Mariana Louisa Margitson (od 1880) |
Děti | Lilias Rider Haggard[1] Arthur John Rider Haggard[1] Agnes Angela Rider Haggard[1] Sybil Dorothy Rider Haggard[1] |
Rodiče | William Meybohm Rider Haggard[1] a Ella Doveton[1] |
Vlivy | Robert Louis Stevenson |
Podpis | ![]() |
![]() | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Sir Henry Rider Haggard (22. června 1856, Bradenham, Norfolk – 14. května 1925, Londýn) byl anglický spisovatel dobrodružných románů. Je považován za zakladatele subžánru fantastické literatury, odehrávajícího se v tzv. ztracených říších.
Sir Henry Rider Haggard se jako osmé dítě anglického venkovského šlechtice. Protože si jeho otec přál, aby se stal diplomatem, odešel po vykonání vojenské služby roku 1875 do jižní Afriky jako osobní sekretář otcova přítele Henryho Bulwera-Lyttona (bratra spisovatele Edwarda Bulwera-Lyttona), který zde byl guvernérem v Natalu. Roku 1878 byl jmenován tajemníkem Nejvyšší soudu v Transvaalu, roku 1879 se při návštěvě Anglie oženil a roku 1881 se do Anglie definitně navrátil, aby se stal právníkem. Zkoušky úspěšně složil roku 1884, praxi však prakticky nevykonával, protože se začal zcela věnovat literatuře. V letech 1896 až 1898 byl předsedou Society of Authors, v letech 1901 až 1902 cestoval po Anglií za účelem zemědělských studií.[2] a roku 1905 byl komisařem britské vlády při armádě spásy v USA. Roku 1912 byl za zásluhy povýšen do rytířského stavu.
Kromě knih o afrických dějinách a zemědělství je Haggard autorem více než třiceti dobrodružných knih, odehrávajících se převážně v Africe, ale i v Mexiku a v jiných exotických zemích, ale i na Islandu,[3] a často v tzv. ztracených říších, tj. v územích úplně oddělených od civilizace, kde žijí tajemné dávno zapomenuté národy. Vynikají napínavým příběhem a dokonalým vylíčením přírodního prostředí i života domorodců. Nejslavnější z nich je román King Solomon's Mines (1885, Doly krále Šalamouna), první díl autorovy série o lovci slonů Allanovi Quatermainovi, který byl několikrát zfilmován, a román She (1887, Ona) o bílé africké královně jménem Ajša (rovněž mnohokrát zfilmováno).
Haggardovi se přičítá vliv na vznik fantasy literatury. Podle Ivo Fencla ovlivnil například C. S. Lewise nebo J. R. R. Tolkiena.[4] Je považován za zakladatele fantasy subžánrů Ztracené říše a Meč a magie. Jeho hrdina Allan Quatermain se stal předlohou pro Indiana Jonese z filmové tetralogie Stevena Spielberga.