Karel Konvalinka | |
---|---|
Základní informace | |
Narození | 21. prosince 1885 Rosice, Čechy Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 28. října 1970 (ve věku 84 let) nebo 29. října 1970 (ve věku 84 let) Brno Československo |
Žánry | klasická hudba |
Povolání | hudební skladatel, hudební pedagog, dirigent, sběratel lidových písní a učitel |
Ocenění | čestné občanství (1965) |
Děti | Miloš Konvalinka |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Karel Konvalinka (21. prosince 1885 Rosice – 29. října 1970 Brno[1]) byl český hudební skladatel, pedagog a dirigent.
Studoval na učitelském ústavu v Soběslavi. Učil na školách v Moravci, Dolní Rožínce a v Novém Městě na Moravě. Hudební vzdělání si doplnil soukromým studiem u Jaroslava Křičky a K. B. Jiráka. Založil smyčcový orchestr Hudební sdružení učitelů, se kterým koncertoval v řadě moravských měst. Za první světové války bojoval na haličské frontě. Po vzniku Československa se stal dirigentem hudebního spolku Smetana, se kterým nastudoval i operní představení (František Škroup: Dráteník, Vilém Blodek: V studni, Jaroslav Křička: Ogaři).
Od roku 1932 působil v Brně. Nejprve byl učitelem, od roku 1939 ředitelem národní školy. V roce 1941 byl předčasně penzionován. Po osvobození pracoval jako archivář Ústřední pedagogické knihovny.
Jeho syn, Miloš Konvalinka, pokračoval v rodinné tradici a stal známým dirigentem a hudebním skladatelem.
Mezi jeho hlavní inspirační zdroje patřila lidová píseň, zejména lidové písně z Horácka. Většinu jeho děl tvoří písně a sbory na slova lidové poesie a předních českých básníků. Zabýval se metodikou hudební výchovy a publikoval i v odborných časopisech.