Ve vzdálenosti 14 km západně leží město Vlašim, 22 km východně město Světlá nad Sázavou, 25 km jižně město Humpolec a 30 km západně město Benešov. Půl hodiny chůze od Keblova přes vísku Sedlice se nachází osada Za Hůrkou s několika staveními.
Ležela zde tvrz, první zmínku o ní máme z roku 1437 kdy jakýsi Jan Husovec, prodává měšťanu Janu Matysovi z Hostiny tvrz Zaháj s dvorem. Zbytky tvrze se zachovaly v lese na východním okraji vsi. Jejím pozůstatkem je okrouhlý pahorek doposud obklopený, bahnitým příkopem. Jednalo se o věžovitou tvrz.
Další zmínka byla v druhé polovině 17. století, kdy se uvádí že za třicetileté války byla zničena a proto si Jan Matys roku 1670 postavil náhradní dřevěnou tvrz po této tvrzi zůstala studna. Jan Matys poté opustil sídlo a postavil tvrz zděnou.
V roce 1702 umírá Jan Matys a je pohřben v Keblovském kostele jeho náhrobní kámen je v podlaze kostela.
Keblovská tvrz pak ztratila význam jako panské sídlo a byla přestavěna na sýpku a později beze stopy zanikla.
Územněsprávní začlenění
Jeden z domů v Keblově
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
1850 země česká, kraj Pardubice, politický okres Ledeč, soudní okres Dolní Kralovice[4]
1855 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Dolní Kralovice
1868 země česká, politický okres Ledeč, soudní okres Dolní Kralovice
1939 země česká, Oberlandrat Německý Brod, politický okres Ledeč nad Sázavou, soudní okres Dolní Kralovice[5]
1942 země česká, Oberlandrat Tábor, politický okres Ledeč nad Sázavou, soudní okres Dolní Kralovice[6]
1945 země česká, správní okres Ledeč nad Sázavou, soudní okres Dolní Kralovice[7]
2003 Středočeský kraj, okres Benešov, obec s rozšířenou působností Vlašim
Rok 1932
V obci Keblov (přísl. Sedlice, 470 obyvatel, poštovna, katol. kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[9] výroba čerpadel, 2 hostince, kovář, Družstevní lihovar pro Keblov, mlýn, 2 obuvníci, pila, řezník, 3 obchody se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek pro Keblov, 2 trafiky, 2 truhláři.
Pamětihodnosti
V obci je kostel Nanebevzetí Panny Marie (původně gotický) je z konce 13. století. Rozhodující pro jeho dnešní vzhled byl požár v roce 1895, kdy byl kostel velmi poničen a přišel i o zvony. Vzápětí byl opraven, opatřen novým oltářem a čtyřmi zvony a v roce 1897 znovu vysvěcen. Věžní hodiny jsou z roku 1949. Kostelní zvon je původně z kostela z Dolních Kralovic, které byly zatopeny při budování vodní nádrže Švihov (více známé jako v. n. Želivka). Kolem kostela rostou majestátní stoleté lípy.
Vybavení obce
Jedinou státní institucí v obci je obecní úřad. Je zde také sbor dobrovolných hasičů, fotbalové hřiště místního fotbalového klubu „Krtci“, nové dětské hřiště, obchod s potravinami, hospoda a také krytý parket, kde se v průběhu roku pořádá řada obecních společenských akcí.
Doprava
Dopravní síť
Pozemní komunikace – Do obce vede státní silnice III. třídy od exitu 66 dálnice D1 (3 km od sjezdu), které se zde kříží se silnicí stejné kategorie. Poblíž katastrálního území obce prochází dálnice D1.
Autobusová doprava – V obci zastavovaly autobusové linky jedoucí např. do těchto cílů: Benešov, Čechtice, Dolní Kralovice, Praha, Snět, Trhový Štěpánov, Vlašim.
Turistika
Obcí vede turistická trasa Vlašim - Trhový Štěpánov - Keblov - Křivsoudov - Snět.
Galerie
Pohled na silnici u kostela v Keblově
Pomník na návsi před kostelem věnovaný padlým v první světové válce
↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
↑Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 559. (česky a německy)
.jpg)
Česko
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
