CH-37 Mojave
CH-37 zvedá vrtulník Piasecki H-21
CH-37 zvedá vrtulník Piasecki H-21
Určenívrtulník
PůvodSpojené státy americké
VýrobceSikorsky Aircraft Corporation
První let1953
Zařazeno1956
Vyřazenokonec 60. let
UživatelUSA (US Army, USMC)
Vyrobeno kusů154
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sikorsky CH-37 Mojave (tovární označení S-56) byl americký těžký transportní vrtulník, který byl používán během 50. a 60. let 20. století.

Vznik

Těžký nákladní vrtulník Mojave (jméno indiánského kmene) vznikl kvůli požadavku Americké námořní pěchoty (USMC) na těžký transportní vrtulník schopný unést až 26 vyzbrojených vojáků nebo dva až tři lehké terénní automobily.

Konstrukce

CH-37B vysazuje námořní pěchotu.
CH-37B "Tired Dude"

Celokovový vrtulník CH-37 byl netradiční svým uspořádáním, pro maximální využití prostoru. Pohonné jednotky 2 pístové, dvojhvězdicové, vzduchem chlazené, osmnáctiválcové motory Pratt & Whitney R-2800-54 "Double Wasp" s výkonem 2 100 koní (1566 kW), byly umístěny na pylonech po stranách trupu. Pomocí vyosených reduktorů a kardanových hřídelí byl kroutící moment přenášen na hlavní reduktor v trupu, který poháněl pětilistý nosný rotor a vyrovnávací čtyřlistou vrtuli.

Palivo bylo uloženo ve vnitřních nádržích, v pomocných pylonech motorových gondol. Později byla přidána úprava na nesení přídavných nádrží o 1136 litrech díky nimž se dolet zvětšil o 1/3. Spodní část motorových gondol sloužila pro uchycení zatahovacího, polozapuštěného podvozku. Hlavní podvozkové nohy byly opatřeny dvojmontáží a zatahovaly se hydraulicky dozadu. Zadní ostruhové kolečko se nezatahovalo. Zvolené uspořádání umožnilo plně využít nákladový prostor, který byl v té době největší - 37,5 m3. Pro nástup a výstup výsadku a vjezd vozidel byla v přídi velká dvoukřídlá do stran rozevíratelná vrata. Na pravé straně nákladového prostoru byly, podle verze posuvná nebo otevíratelná vrata.

Pro snadnější manipulaci s nákladem byl vrtulník vybaven navijákem o tažné síle 950 kg a kolejnicemi na stropě nákl. prostoru. V nemocniční úpravě byl schopen přepravit až 24 ležících pacientů. Zesílená spodní část trupu dovolovala nést v podvěsu břemena až do hmotnosti 4500 kg, včetně lehkých tanků a letadel.

Posádka byla dvojčlenná a seděla v patře v přídi stroje. Do kokpitu se nastupovalo přes nákladový prostor. Třetím členem posádky byl palubní operátor.

Verze vrtulníku

Radiolokační verze HR2S-1W.

Uživatelé

Specifikace

Technické údaje

Výkony

Externí odkazy

Pahýl Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
.mw-parser-output .navbox-title .mw-collapsible-toggle{font-weight:normal} Vojenská označení amerických vrtulníků od r. 1941 Hlavní posloupnost(1941–1962) Prefix R (1941–1948) XR-1 • XR-2 • XR-3 • R-4 • R-5 • R-6 • XR-7 • XR-8 • XR-9 • XR-10 • XR-11 • R-12 • R-13 • XR-14 • XR-15 • R-16 Prefix H (1948–1962) H-5 • H-6 • XH-9 • XH-10 • XH-11 • H-12 • H-13/J • XH-15 • H-16 • XH-17 • YH-18 • H-19 • XH-20 • H-21 • YH-22 • H-23 • YH-24 • H-25 • XH-26 • XH-27 • XH-28 • XH-29 • YH-30 • YH-31 • YH-32 • XH-33 • H-34 • XH-35 • H-36 • H-37 • H-38 • XH-39 • YH-40 • YH-41 • XH-42 • H-43 • H-44 • H-45 Hlavní společnáposloupnost (od 1962) Přeznačení v r. 1962 OH-13/UH-13J • UH-19 • CH-21 • OH-23 • UH-25 • CH-34 • CH-37 • HH-43 Nové modely CH-46/HH-46/UH-46 • CH-47 • UH-48 • XH-49 • QH-50 • XH-51 • HH-52 • CH-53/HH-53/MH-53/CH-53E/CH-53K • CH-54 • TH-55 • AH-56 • TH-57 • OH-58 • XH-59 • UH-60/SH-60/HH-60/HH-60J • YUH-61 • XCH-62 • YAH-63 • AH-64 • HH-65 • RAH-66 • TH-67 • MH-68 • H-69 • ARH-70 • VH-71 • UH-72 • TH-73 • H-74 až H-89 • MH-90 • H-91 • VH-92 • H-93 až H-138 • MH-139 Přeznačení v r. 1962a opětovné užití čísel UH-1/N/Y • AH-1/J/T/W/Z • SH-2/G • SH-3/CH-3/HH-3 • YOH-4 • YOH-5 • OH-6/MH-6/AH-6 Posloupnost užívaná v USAAC/USAAF/USAF od r. 1941 dosud, v US Army 1948–1956 a od r. 1962 dosud a v US Navy od r. 1962 dosud.
Vojenská letadla US Navy a USMC po roce 1945 Stíhací letouny FH • F2H • F3H • F-4 • FR • FJ (FJ-1 • FJ-2/-3 • FJ-4) • F4D • F6U • F7U • F-8 • F8F • F9F • F-9 • F-10 • F-11 • F-14 • F/A-18 • F/A-18E/F • F-35 Bitevní letouny AM • AU-1 • A-1 • A-2 • A-3 • A-4 • A-5 • A-6 • A-7 Hlídkové letouny S-2 • S-3 • P-2 • P-3 • P-5 • P-8 Průzkumné letounya letouny pro radioelektronický boj P4M • AF • E-1 • E-2 • EP-3 • E-6 • EA-6 • EA-18 • OE/O-1 • OV-10 Bitevní letouny se svislým startem a přistáním AV-8A • AV-8B Transportní letouny JRM • JR2F • RM • R3Y • R4Q • R4Y • R5D • R6D • R7V-1/-2 • UC • UO • C-1 • C-2 • C-4 • C-12 • C-20 • C-21 • C-26 • C-28 • C-37A/B • C-130/J • C-880 • V-22 Cvičné letouny T-2 • T-6 • T-28 • T-34 • T-38 • T-39 • T-44 • T-45 • EC-24 Vrtulníky HNS • HTL/HUL • HOK/HTK/HUK • HOS/HO2S • HO3S • HO4S • HO5S • HUS/HSS-1 • AH-1G • AH-1J/T/W • AH-1Z • UH-1 • UH-1N • UH-1Y • SH-2 • SH-2G • SH-3 • CH-37 • CH-46 • CH-53 • CH-53E • CH-53K • TH-57/67 • SH-60/MH-60/VH-60 • TH-73 Bezpilotní letadla DSN • KDA • RQ-2 • MQ-4C • RQ-7 • MQ-8/C • RQ-11 • RQ-12 • RQ-14 • RQ-15 • RQ-20 • RQ-21 • CQ-24 • RQ-27 Prototypy A2D • XFY • F2Y • XF2R • F5D • XF-8U • XF10F • F11F-1F • YF-17 • F-111B • L-39 • XP5Y • P6M • R6V • X-32 • X-35 • XHJH • XMQ-17 • YMQ-18 • MQ-25
Kategorie