Spearfish
UrčeníPalubní bombardovací a torpédový letoun
VýrobceFairey Aviation Company
ŠéfkonstruktérHerbert E. Chaplin
První let5. července 1945
Zařazeno1945
Vyřazeno1952
UživatelFleet Air Arm
Vyrobeno kusů4 prototypy (+ 1 nedokončený)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Fairey Spearfish byl britský jednomotorový palubní střemhlavý a torpédový bombardér vyvíjený za druhé světové války. Svého času to byl největší a nejtěžší jednomotorový letoun postavený ve Velké Británii.

Vývoj

Stroj byl vyvíjen od roku 1943 na základě Specifikace O.5/43 Ministerstva letectví a Admirality jako nástupce bombardéru Fairey Barracuda, který právě vstupoval do služby.[1][2][3] Nový typ měl být schopen střemhlavého bombardování, svrhávání torpéd a protiponorkového boje. Své projekty začaly vypracovávat firmy Blackburn (B-47), Cunliffe-Owen, Folland (Fo-119) a také tradiční výrobce palubních letounů Fairey Aviation.

Konstruktér Herbert E. Chaplin se zprvu rozhodoval mezi dvěma řadovými motory Rolls-Royce Merlin, Griffon a Napier Sabre, dvouhvězdicovým Bristol Centaurus a 24 válcovým Rolls-Royce Exe 45, nakonec byla vybrána pohonná jednotka firmy Bristol. Dne 13. srpna 1943 byl projekt Fairey Spearfish vybrán k realizaci a byly objednány prototypy. První (RA356) zalétal tovární pilot F. H. Dixon 5. července 1945[4] s osmnáctiválcovým motorem Centaurus 57 o maximálním výkonu 1900 kW. Byly postaveny další tři stroje (RN241, RA360 a RA363), pátý prototyp nebyl dokončen a nikdy nevzlétl, neboť po skončení války proti Japonsku byl vývoj přerušen. Postavené stroje byly využity k různým zkouškám, např. s pomocnými startovacími raketami RATOG (Rocked Assisted Take-Off Gear).

Popis konstrukce

Fairey Spearfish byl rozměrný dvoumístný celokovový středoplošník. V přídi trupu skořepinové konstrukce byl zabudován dvouhvězdicový vzduchem chlazený osmnáctiválec Bristol Centaurus pohánějící pětilistou reverzní vrtuli Rotol VH-65 (prototypy poháněl Centaurus 57 nebo 58 o maximálním výkonu 2090 kW, pro sériové stroje byla plánována zástavba motorů Centaurus 58, 59 a 60). Dvoučlenná posádka (pilot a navigátor-radiooperátor-střelec-radarový operátor) seděla v bohatě prosklené kabině nad pumovnicí určenou pro torpédo, 907 kg (2000 lb) bomb nebo přídavnou nádrž o objemu 818 l (180 Imp gal). Sklopné křídlo, v jehož levé polovině byl umístěn chladič oleje, bylo vybaveno čtyřpolohovými Fairey-Youngmanovými vztlakovými klapkami a bylo možno zavěsit pod něj až 16 neřízených raket RP-3. Střelecká výzbroj se měla skládat ze dvou pevných kulometů Browning M2 ráže 12,7 mm v křídle a dvou stejných zbraní uložených v dálkově ovládané střelecké věži Frazer-Nash FN-95 na hřbetě trupu za kabinou. Na spodní straně trupu za pumovnicí byl instalován výsuvný radar ASV (Air-to-Surface Vessel) Mk. XV. Hlavní nohy podvozku záďového typu se zatahovaly do křídel směrem od trupu, ostruhové kolečko bylo také zatahovací. Přistávací hák byl za letu ukryt v zadní části trupu pod ocasními plochami.

Specifikace

Údaje dle[4]

Fairey Spearfish

Hlavní technické údaje

Výkony

Výzbroj

Odkazy

Reference

  1. Fairey Swordfish, Albacore, & Barracuda. www.airvectors.net [online]. [cit. 2023-01-03]. Dostupné online. 
  2. British Aviation Resource Center - A Warbirds Resource Group Site. www.warbirdsresourcegroup.org [online]. [cit. 2023-01-03]. Dostupné online. 
  3. SMITH, Peter C. Dive bomber! : aircraft, technology, and tactics in World War II. Mechanicsburg, PA: Stackpole Books v, 378 pages s. Dostupné online. ISBN 978-0-8117-3454-7, ISBN 0-8117-3454-4. OCLC 170058363 
  4. a b NĚMEČEK, Václav. Fairey Spearfish. Letectví a kosmonautika. 1995, roč. LXXI., čís. 12, s. 52. ISSN 0024-1156. 

Literatura

Externí odkazy