Hansa-Brandenburg W.29
Hansa-Brandenburg W.29
Hansa-Brandenburg W.29
UrčeníPlovákový průzkumný letoun
VýrobceHansa-Brandenburg
ŠéfkonstruktérErnst Heinkel
První let1918
UživatelKaiserliche Marine
Japonské císařské námořní letectvo
Vyrobeno kusů199[zdroj⁠?]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hansa-Brandenburg W.29 byl německý dvoumístný jednomotorový plovákový průzkumný letoun z období první světové války.

Vznik

Návrh na plovákový průzkumný jednoplošník vypracoval koncem roku 1917 Ernst Heinkel pro firmu Hansa-Brandenburg. Ihned byl předložen německé admiralitě, která jej přijala a dala souhlas s jeho výrobou. Přes zimu byl letoun zkonstruován a první let proběhl 27. března 1918.

Stroje vynikaly především svou obratností a ovladatelností a díky poměrně vysoké rychlosti, až 176 km/h, se staly také velmi úspěšnými stíhacími letouny operujícími převážně v Severním moři a oblasti nizozemsko-belgického pobřeží. Některé stroje byly upraveny k nesení pum a staly se tak hrozbou i pro hladinová plavidla a ponorky.

Po válce sloužily letouny i v jiných zemích například ve Švédsku, Nizozemsku, Maďarsku atd. Vzor letounu byl pak použit i jinými firmami a sám Heinkel se k němu několikrát vrátil.

Popis konstrukce

Letoun byl polosamonosný dvoumístný dolnoplošník s celodřevěnou konstrukcí. Celková konstrukce vycházela z dvouplošníku Hansa-Brandenburg W.12, kde dvě křídla byla nahrazena jedním o něco větším, které se od trupu mírně zvedalo asi do dvou třetin rozpětí, a ke konci se opět snižovalo. V tomto bodě byly uchyceny vnější vzpěry od plováků. Plochý trupu byl zúžen a za křídlem se zvedal mírně nahoru. Jako potah byla použita překližka na trupu a plovácích, křídlo bylo potaženo plátnem. Směrové kormidlo bylo umístěno směrem dolů, s odlehčovací ploškou pod trupem. Vodorovná ocasní plocha ležela na hřbetu letadla, čímž se uvolnilo střelecké pole pozorovatele. Ten byl vybaven pohyblivým kulometem Parabellum LMG 14 ráže 7,92 mm. Pilot měl k dispozici dva synchronizované kulomety Spandau LMG 08/15 ráže 7,92 mm, což byla vzduchem chlazená varianta MG 08/15, umístěné na bocích trupu.

První prototyp poháněl řadový šestiválec Benz Bz.III o výkonu 150 k, u druhé série byl použit motor Benz Bz.IIIa o výkonu 195 k. Motory byly chlazeny čelním vodním chladičem. Vrtule pak byla dřevěná dvoulistá.

Na základě konstrukce W.29 na jaře roku 1918 vznikl Hansa-Brandenburg W.33. Jednalo se o zvětšenou kopii s motorem Mercedes D.III.

Specifikace (W.29)

Hansa-Brandenburg W.29 dwg

Údaje dle[1][2]

Technické údaje

Výkony

Výzbroj

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Poslední čtyři postavené stroje poháněl motor Bz IIIa o výkonu 185 hp.[3]
  2. ↑ Ze 78 za války vyrobených kusů bylo 40 strojů vybavených radiostanicí vyzbrojených pouze jedním pevným kulometem, ostatních 38, bez radiovybavení, neslo dvojici kulometů.[4]

Reference

  1. ↑ Gray, Thetford 1970, s. 77–78.
  2. ↑ Němeček, Václav. Hansa-Brandenburg W-29. Křídla vlasti., roč. 1961., čís. 14, s. 21.
  3. ↑ Gray, Thetford 1970, s. 78.
  4. ↑ Gray, Thetford 1970, s. 76.

Literatura

Externí odkazy

.mw-parser-output .navbox-title .mw-collapsible-toggle{font-weight:normal} Německé vojenské letouny první světové války Stíhací letouny Albatros D.I • Albatros D.II • Albatros D.III • Albatros D.V • Albatros W.IV • Dornier D.I • Fokker D.II • Fokker D.III • Fokker D.VI • Fokker D.VII • Fokker D.VIII • Fokker Dr.I • Fokker E.I • Fokker E.III • Fokker E.IV • Halberstadt D.II • Hannover CL.III • Hansa-Brandenburg KDW • Hansa-Brandenburg W.12 • Junkers D.I • Pfalz D.III • Pfalz D.XII • Pfalz E.I • Siemens D.VI • Ursinus U-1 (Gotha WD.10) • LFG Roland D.VI Bombardovací letouny AEG G.I (K.I) • AEG G.II • AEG G.III • AEG G.IV • AEG G.V • DFW R.I • Friedrichshafen G.III • Gotha G.I • Gotha G.II • Gotha G.III • Gotha G.IV • Gotha G.V • Linke-Hofmann R.I • Linke-Hofmann R.II • Siemens-Schuckert R.I • Zeppelin-Staaken VGO I • Zeppelin-Staaken VGO II • Zeppelin-Staaken R.IV • Zeppelin-Staaken R.VI • Zeppelin-Staaken R.XIV Námořní bombardovací letouny Dornier Rs.III • Dornier Rs.IV • Gotha WD.14 • Gotha WD.27 • Zeppelin-Staaken 831 L Průzkumné letouny AEG C.IV • Albatros B.I • Albatros B.II • Albatros B.III • Albatros C.I • Albatros C.III • Albatros C.V • Albatros C.VII • Aviatik B.I • Aviatik B.II • Aviatik C.I • DFW B.I • DFW C.V • Fokker B.I • Gotha LE.3 (A.I) • Halberstadt C.V • LFG Roland C.II Walfish • LVG B.I/B.II • LVG C.V • Rumpler C.I • Rumpler C.IV • Rumpler C.VII • Rumpler Taube Námořní průzkumné letouny Friedrichshafen FF.33e • Friedrichshafen FF.49c • Hansa-Brandenburg W.20 • Hansa-Brandenburg W.29 • LFG Roland V.19 BU • Oertz W.6 Flugschoner Bitevní letouny Halberstadt CL.II • Hannover CL.II • Junkers J.I • Junkers CL.I Prototypy a experimentální letouny Albatros D.IV • Albatros D.XI • Fokker V.8 • Fokker V.38 • Gotha G.VI • Pfalz D.XIV Značení německých vojenských letadel první světové války
Hydroplány japonského císařského námořního letectva Před zavedením krátkého značení: MF.7 • MF.11 • F.5 • Jokosuka Ro-gó Kó-gata • W.29 • HD 25 Průzkumné hydroplány: E1Y • E2N • E3A • E4N • E5Y/E5K • E7K • E8N • E9W • E10A • E11A • E13A • E14Y • E15K (Šiun) • E16A (Zuiun) Pozorovací hydroplány F1M Létající čluny H1H • H2H • H3K • H4H • H5Y • H6K • H8K • H9A Speciální hydroplány: M6A (Seiran) Stíhací hydroplány: A6M2-N • N1K (Kjófú) Cvičné hydroplány: K1Y • K4Y • K5Y
Kategorie